Re: Jak se rozejít?

Nechci házet fintu do žita, jenomže nevidím moc naději na tak zásadní vylepšení situace, že budu spokojený. A to není tím, že bych měl nehorázné požadavky. Nechci někoho nutit do něčeho, o co nemá zájem. Snad všechny holky nebo ženské mají nějaký vysněný domov a život, snad všechny chtějí být co nejhezčí. Více nebo méně. S extrémy je těžké žít. Bylo mi sympatické, že to tolik nehrotí. Do doby než byla těhotná jsme spolu nebydleli, potom jsem to omlouval nevolnostmi. Třeba sama televizi neměla, prý ji nepotřebuje. Považoval jsem ji za aktivní holku, ne za žádnou peciválku. Opak je pravdou. Televize se u nás od prvního dne nezastaví. Dokonce jí prý potřebuje na noc aby mohla spát. To jsem naštěstí po několika nocích utnul. Ještě ve starém bytě, v novém už televizi do ložnice nechci ani náhodou. Vzhledem k jejímu vzdělání a oboru jsem si nedokázal představit špatnou hygienu. Nestačil jsem ji opravdu poznat, co jsem o ní věděl mě vedlo k pravému opaku současné skutečnosti. Prostě jsem se sekl, smůla. Ale má i kladné stránky, je s ní fajn, jako kámoška by byla možná super.

Jakej šel, takovou potkal. Hmm, asi karma. Vždycky jsem vztahy bral na lehkou váhu. Teď se mi to vrátilo a není z toho cesta zpět.

Pokud se nestane zázrak, bude to jenom otázka času, než najdu někoho normálního. Do té doby to kvůli malému musím vydržet a pokoušet se to postupně vylepšovat. Fakt je těžké koukat, jak si u televize stříhá asi puchýře na nohou a kůži rovnou baští. To jenom zrovna teď když to píšu. Kolik takových holek je? Jaká je šance že takovou člověk potká? Byl jsem lehkovazny, to ano, ale tohle je vážně smůla.