Re: Samoživitelky jak jste na tom

Jezinko, přeju všechno nejlepší a doufám, že na jaře se to zlepší.

A teď pro zakladatelku: byla jsem cca 10 let samoživitelka, bez alimentů, pomoc rodičů nulová, neb jsem je už neměla. Pak jsem žila s přítelem. On pracoval za minimálku, platil alimenty na dvě děti. Dovedeš si přestavit, kolik mu asi tak zbylo. Hlavním živitelem rodiny jsem byla já. Dohromady jsme dali cca 20 táců čistého. Nájem jsme teda neplatili, ale vybydleli jsme dům na dřeň, protože jsme dělali jen nejnutnější údržbu. Abychom dostali aspoň přídavky na děti, všude jsem uváděla, že přítel není přítel, ale podnájemník, a do daňového přiznání jsem pro jistotu přiznala minimální příjem, nezdanitelný. Těch cca 800,- se mi teda setsakra šiklo. když jsem přišla na Rodinu, hluboce jsem se za svůj příjem styděla, protože tady to vypadalo, že každý má aspoň 40 táců a za míň by ani ráno nevstal z postele. Bylo to tvrdé, šetřila jsem, kde se dalo a obracela každou korunu. Přesto se mi dařilo yvdělat i na dovolenou, sice byla za pár šušňů, ale byla, i k tomu moři jsme se podívali. Je to teda pár let zpátky. Od podzimka jsem v důchodu, tam je příjem jistý a výpověď z důchodu nedostanu.
Pro upřesnění: mluvím o situaci před cca 10 roky. Moje situace se zlepšila, když dítko dostudovalo a začalo si vydělávat. Do té doby jsem jela fakt na dřeň. Nezávidím, soucítím a držím palce. Já se hlavně modlila, abychom byli všichni zdraví, to se to zvládá přece jen líp.