Čtenářské deníky

Tak já si taky zanaříkám. Proč je třeba znechucovat dětem čtení a nenechat je číst podle vlastního výběru a sil? Na místo toho hromada podmínek. Štve mě to už dlouho. Musí to být jedna kniha předepsaného rozsahu, ne 2 knihy menšího. Musí to být jeden příběh, ne soubor příběhů. Nesmí to být básničky. Nesmí to být naučný. Musí to mít písmenka takový a makový. Musí to být odpovídající věku....Dítě čte mizerně, prostě ty zatracený písmenka nevnímá, velká kniha ho děsí už od začátku, 2 kratší by psychicky skousl spíš. Dítě je sociálně velmi zpožděné, ve vlastním výběru pohádek a příběhů je vždy dost pozadu, protože potřebuje sociálně jednoduché situace, kterým rozumí. Dítě preferuje odbornou literaturu, páč neobsahuje sociální situace a celkově ho to víc zajímá. A když konečně najdu knihu, kterou by skousl, tak má 78 stránek místo předepsaných 80 a to vůbec neřeším velikost písmenek... Jsem doufala, že nová paní učitelka nebude tak rigidní, ale holt smůla