Re: Napjatá situace na hranicích mezi Tureckem a Řeckem

Američani maj neskutečně másla na hlavě v Iráku (a předtím různě odjinud), ale za Sýrii nemůžou. Občanskou válku v Sýrii nerozpoutali ani Američani, ani Rusové, ani Turci, ani Íránci. Protože je ovšem ta nešťastná země geopolitickou (geografickou, etnickou, náboženskou, politickou) křižovatkou, oslabení místní moci vedlo přirozeně k tomu, že se do dění vložili další.

Nejdřív Írán, pak Turecko, pro který je to bezprostřední zázemí a válka bezprostředně ohrožuje bezpečí doma. Plus je Sýrie mostem k Libanonu, a Libanon vstupní branou do Izraele. Plus je to posílení šíitskýho bloku, jehož hlavou Írán je, a facka sunnitům, potažmo hlavně Saúdům, nemilovanejm sousedům přes Záliv. 5 v 1 řeklo by se. Pro Turecko je to v první řadě taky věc stability za hranicí, tj. i vnitřní bezpečnosti, jako pro Írán, zvýrazněný je to kurdskou otázkou, taky je to posílení vlastního vlivu a facka Saúdům. Historicky reminiscence, jako že sever Sýrie je historicky tureckej, nechávám stranou, hrajou roli, ale samy o sobě by Turecko nerozhejbaly, je to jen takovej enzym. 3 v 1, minimálně.

Rusko se Sýrií přímo nesousedí, ale Sýrie je tak blízko, že bezprostředně ovlivňuje bezpečnost na ruským Kavkazu (Gruzie i Ázerbájdžán můžou bejt v tomhle prostupný jak houba, takže jediným dělítkem je severní Irák... Plus chce Rusko udržet na Blízkým východě sekulární režim závislej na ruskejch zbraních (k tomu je potřeba bezpečnost pro přístav Latakia) a syrský válčiště je trenažér a běžící reklama pro ruský zbraně. Vývozem zbraní chce Rusko financovat průmyslovej a technologickej rozvoj, aby se zbavilo závislosti na ropě a plynu. 3 v 1.

Američani se do Sýrie zapojili jen okrajově a za celou válku tu jejich angažmá nemělo větší význam, dílem proto, že se moc neorientovali v místních reáliích a hlavně v zájmech místních hráčů i těch, který se zapojili zvenčí. To je jako v Iráku, jen výraznější. Ale hlavně si nezískali význam proto, že bylo od začátku jasný, že je Sýrie nezajímá, že je to dočasná záležitost (a nemluvím o vojenským nasazení, nezajímá je ani nepřímo). Pro Írán i Turecko je to záležitost dlouhodobá, neříkám věčná, ale na dobu neurčitou. Pro Rusko je taky dlouhodobá, i když míň dlouhodobá než pro Írán a Turecko.