Re: Jaromír Nohavica - rozbor písně

Magráto,

já ho v poslední době moc nesleduju a on jako člověk mi je a vždycky byl vcelku fuk.

Nemůžu si nevybavit prokletý básníky, kteří byli lidsky strašlivý svi.ně (kam se na ně hrabe Nohavica), ale přesto psali nádherný věci, který tu jejich osobní bídu přesahovaly, jako když na hnojišti vyroste růže.

A mně se nechce zavrhnout tu růži, která se mi líbí a voní mi, kvůli tomu hnojišti.

(ale zas na druhou stranu nezatracuju ani Hutku, že má vůči němu takový pocity, jaký má, i když "Udavače z Těšína" si mohl odpustit, myslím si, že dar poezie by se neměl zneužívat k takovýmhle věcem)