Re: Bojím se předčasné puberty.

nějak mě napadá, "who the fuck is alisss?"
rozumím, že se ti nelíbí dotazy, jestli ty sama máš děti, pochop, že to je relevantní dotaz - člověk nahlíží na věci jinak, když je zná z praxe než když je zná jen z teorie, či jen z jednoho úhlu - dětmi jsme byli všichni, rodičem jen někteří... ať je to jak chce, dospělý je tu od toho, aby svá mláďata učil, aby jim stanovoval hranice, pravidla a jsou věci, o kterých se nediskutuje (nebo diskutuje, ale ne na místě, ale třeba až později, ve vhodnou chvíli) a tak dokud jsou mláďata ve stádiu učení se, je třeba, aby respektovala i prosté zákazy a příkazy - dobrý rodič pak dokáže (většinou) svému mláděti poskytnout i vysvětlení, ale v ten daný okamžik se prostě nediskutuje... každé mládě pak dospěje do bodu, kdy se mu splaší hormony a potřebuje dát dospělému najevo, že už se mládětem necítí a začne vystrkovat drápky (obvykle to je spojené s nástupem puberty), jenže jeho zkušenosti jsou zatím omezené a adrenalin nabuzený hormony s ním cloumá a to je chvíle, kdy rodič vnímá jejich "držkatost" a je třeba je v jejich vlastním zájmu krotit - nikdo si nepřeje, aby se jeho mláďata zahubila jen vlastním pocitem velikosti a nesmrtelnosti... poté, co se hormony vybouří a hladina se srovná, je z mláděte mladý dospělý, pak už z něj může mluvit jen vlastní rozum a i když je zkušeností pořád málo, není tolik ovlivněn hormony a pravděpodobnost přežití stoupá... po celou dobu jsou si dospělák i mládě, jakožto lidské bytosti, rovni, ale stále platí, že dospělák má za mládě zodpovědnost a proto taky právo a povinnost za mládě rozhodovat...