Re: Rozchody - proč jsou tak těžký?

Kiviku, jo, čeká na každou chvíli.
To je přece svým způsobem děs...kde je nějaká sebehodnota...a jak jsem psala, zažila jsem i u sebe leccos, nemyslím to zle. prostě jsem prožila svůj dosavadní život dost - hekticky, opravdu "plně", zažila jsem tolik věcí, strašně věcí teda chápu jakoby na vlastní kůži.
Dokážu to pochopit, ale v určitém stádiu se nedá moc pomoct zvenčí.
a obávám se, že se to musí i odžít, snad jen urychlit to jde, aby to proběhlo všema fázema.

jasně, že to, co není jisté a uniká to, je atraktivní. Ta dotyčná paní taky, ty chlapy, co chtěli jí, nechtěla ona...ten jeden na ni myslí doteď, i když už je ženatý a má děcko.

Vztahy jsou zvláštní a člověk se na nich hodně naučí, pochopí život, druhé a tak...určitě i určité trápení tady má místo. Blbý je akorát to pořád dokola opakovat a nepoučit se .