Re: Tak jak to bude s tou inkluzí?

Já si vždycky vzpomenu, jak dlouho jsem byla bez práce, jak byla možnost maximálně jednotvárná práce na tři směny ve fabrice a tohle je pořád daleko lepší. Každý den je jiný, jsme malý kolektiv, malá školka, líbí se mi tam. Myslím, že přes to psycho budu jednou na tuhle práci ráda vzpomínat. Ale vycucaná jsem, proto myslím, že mě skolila před Vánocemi nemoc. Teď si prázniny fakt užívám. Bojím se na jednu stranu toho, jak to vydržím do července, protože ve školce jedeme i o jarních prázninách a vlastně i ještě půlku toho července a pak se jede zase od půlky srpna. No a já mám k poslednímu srpnu končit...