Re: Podivné nároky nové učitelky - řešit, neřešit?

Stačí si zagooglit, když to nevíš "z hlavy".

„Studenti proti Masarykovi několikrát demonstrovali. Jednou přímo v posluchárně; jindy zase u jeho bytu na Malé Straně; tehdy se dav rozešel až po výzvě jeho odvážné ženy. Děkan dočasně pozastavil Masarykovy přednášky a později sám odmítl přednášet na protest proti tomu, že univerzita Masaryka nedokázala podpořit. Masarykovy přednášky v různých městech Čech byly ještě řadu let přerušovány nebo rušeny zlobnými výkřiky některých posluchačů, a sám Masaryk byl nejednou na ulici napaden.

„Masaryk stál téměř sám, vystaven vlně nenávisti, a stal se z něho, podle slov blízkého přítele a spojence Jana Herbena, ‚nejosamocenější muž v české veřejnosti‘. Nejostudnější byla tisková kampaň proti němu: byl obviněn z rozvracení národa, z filosemitismu a z toho, že je placen židovskými penězi.“

„Z hlediska Masarykova mladšího syna Jana, kterému v době hilsneriády bylo třináct, se situace musela jevit hrozivě, protože ho přesahovala a byl proti ní bezmocný. Podstatu sporu mohl chápat jen stěží, nechápali ji ani mnozí otcovi kolegové na univerzitě; vnímal však její důsledky, které se ho bezprostředně týkaly na ulici a ve škole. Pražské děti v té době poznaly novou nadávku, když na sebe začaly křičet ‚Ty Masaříku‘. Janův otec je křičet neslyšel, syn ano… I jeho dosavadní kamarádi v té době začali po rodičích papouškovat, že ‚Masaryk má raději Židy než vlastní národ‘, a opět tam, kde jeho otec dokázal zmobilizovat všechny síly k obraně, synovy síly nestačily. Otcův spor v jeho třináctiletých očích poškodil rodinu, ublížil ‚mámě‘, jemu i ostatním sourozencům a vystavil je pronásledování, které si nezasloužili. Týdny, kdy ho do školy musel vodit starší bratr, aby tak zabránil Janovu napadání a bití, v mladším synovi upevnily pocit, že rodina žije v ghettu, nenormálně a že tím, kdo je za to odpovědný, je otec.“

http://www.nasinebocizi.cz/metodicke-materialy/masaryk-a-hilsneriada/