Lexi,
tak chemie i za nás byla pouze v 7. a 8. třídě, fyzika od 6. třídy, i když druhý stupeň začínal 5. třídou.
Jinak já si také pamatuju, co jsem se na ZŠ učila, mám z té doby i nějaké učebnice. A třeba ta fyzika pro 6. - 8. třídu se téměř nezměnila, sakra rozdíl je v 9. třídě, protože tam je to, co se většinou učilo až na střední škole, případně se neučilo vůbec.
S přírodopisem souhlasím, to už začíná na prvním stupni v prvouce, tam je toho o hodně víc.
V chemii je toho plus mínus stejně, akorát my třeba měli učebnu chemie, takže ty možnosti tam něco ukázat byly, teď je to hodně osekané, co se může, a co se může, tak v běžné třídě stejně nesmíš.
Čeština je běs, všechno se nacpalo na první stupeň a na druhém se učí věci, co my jsme se neučili ani na gymplu.
Matika se proti nám překopala celá, ale to je změnou koncepce, my množinové děti měly klasickou úpravu rovnic a počítání s neznámou už v první třídě
.
Já třeba teď bojuju s tím, že oficiálně nesmím učit a hlavně hodnotit písemné sčítání a odčítání, přitom pro mnohé děti je to jediný způsob, jak se dobrat ke správnému výsledku u příkladů typu 385 + 29. Ještě u dvojciferných čísel si s tím poradily, ale u trojciferných je to pro většinu strašně těžké
. Stejně tak oficiálně nesmí do konce třetí třídy vůbec rýsovat, všechno jen popisovat, modelovat...a pak mají během čtvrté a páté třídy zvládnout vše včetně postupů a zápisů v matematických symbolech
.
To, že fysika věčně předbíhá matematiku, je věc, která se řeší roky, jednu dobu třeba tak, že se fyzika o rok posunula, začínalo se až v sedmé, ale nevydrželo to, vrátilo se to zpět a ještě se tam narvalo to, co se učí v devítce...takže fyzikáři běžně učí procenta a úpravu rovnic, když se na to v té fyzice narazí. A k tomu většinou dojde s prvním vzorečkem. Přitom vzorec je to poslední, co je potřeba, akorát že si nikdo nedokže představit učit tu fyziku bez vzorečků
.