Re: Jak dlouho je možné být na rodičovské, než se člověk zblázní?

Taky jsem byla trochu mimoň ve škole, byla jsem srpnová a do školky jsem nechodila, takže jsem nebyla ani trochu dravá.Nicméně jsem vyrůstala ve věžáku, kde byla banda dětí a mezi dětma jsem byla denně. Tehdy jsme šli každý den ven a vraceli se na večeři.
U dcery jsem, bohužel, té masírce "potřebuje kolektiv nejlépe od tří let" podlehla. Kromě toho, že školku nesnášela a chtěla být doma se mnou a mladším bráchou, jsem si na sebe upletla bič, protože jsem denně ráno vstávala, ráno soukala dvě zpruzelé děti do kombinéz, vezla je 10 km tam, pak zpět a po obědě zase pro dceru.

Moje starší dcera nemá moc velké sebevědomí, pořád si připadá odstrčená. Nehty okousané, pořád na něco naštvaná. Je to i tím, že má nemocného bráchu a malou ségru, ale vím, že tohle začalo už tehdy. Záviděla bráchovi, že nikam nemusí. A dodnes, když vidí malou ségru, že ani ve 4 do školky nemusí, když nechce, tak na ní štěká, jak je to nespravedlivý, že ona chodit musela.

Dneska bych jí nechala klidně doma s mladším sourozencem nechala třeba do pěti, váleli bychom se v posteli, koukali na pohádky a na zahradě stavěli třeba iglú.

Když to jinak nejde, proč ne, ale rozhodně to nepovažuji za extra nutné dávat tříleťáka do školky.