margotko,
škola sice dodá, co očekává, že by mělo dítě na konci pololetí umět, ale jinak si to člověk řídí sám.
Někdo jede zcela bez plánu, někdo si poctivě rozepisuje každý týden. V první třídě to ale většinou není potřeba, tak to "jde samo"...
U dohánění do školy je nejhorší to, že většinou musíš vyplnit všechna ta cvičení, co se dělala ve škole. Já to třeba nemocným dětem nedělám, ale většinou to tak je, což vím od svých dětí....a to vyplňování cvičení nějaký čas zabere. Při domácí výuce ale často učíš jinak než vyplňováním cvičení v pracovních sešitech.
Takže si třeba podle požadavků školy naplánuješ, že dítě pozná druhy vět, naučí se slova stejného a opačného významu, slova mnohoznačná, rozdělí slova na slabiky a hlásky (ČJ pro druhou třídu - 1. pololetí)...no a pak se s ním normálně o něčem bavíš, a necháš ho říct nějaké slovo jinak, nebo s ním hraješ hru, že schválně říkáš opak toho, co chceš říct, pak se má zachovat podle toho, jestli se ho na něco ptáš, něco mu rozkazuješ, neco si přeješ nebo mu jen něco oznamuješ....pořád je to jen hra, ale když na to přijde, během týdne dítě umí všechno, přitom si spolu jen hrajete...pak s ním tedy sedneš a zkušíš pár cvučení, jestli to umí i v té písemné podobě....když zjistíš, že něco nejde, tak se na to zaměříš a věnuješ se tomu dýl, protože můžeš....to jsou prostě výhody práce s malým počtem dětí.
S matematikou a prvoukou je to ještě snazší, protože tu děláš při běžných činnostech, vůbec u toho nemusíš sedět a cíleně do dítěte něco nalévat.
Ten stres většinou u rodičů bývá spíš z toho, že jim přijde, že toho dělají málo, že nevěří, že stačí tak málo, nemají tu kontrolu a srovnání s ostatními dětmi, tak se bojí, že něco zapomněli...ale to přijde s praxí, že získají jistotu...to je i u učitelů ve škole, že třeba několik let trvá, než věří sami sobě, že dělají to, co mají, a jak to mají dělat...začínající učitel se ptá kolegů, doma vyučující rodič se ptá třídního nebo určeného konzultanta....
A třeba ZŠ Březová nabízí takový luxus, že rodič už nemusí skoro nic, na webu je procvičování, testy, výukové materiály, tématické plány, třídnice (víš, co dělaly děti ve škole)...takže je to fakt hlavně o tom, že s tím dítětem jsi a učíte se v době, kdy vám to vyhovuje....u nás to třeba bylo často spíš večer než ráno....
Jinak samozřejmě domácí výuka není pro každého. Jenže běžná škola taky ne
.