Re: Nespokojeny a nestastny prvnak.

Ohledně (ne)zvládání kázně u skoro 30 prvňáků...

Touhle dobou se to teprve začíná lámat. Po nástupu do školy je toto nejnáročnější, najít způsob a naučit děti chovat se tak, aby se vůbec dalo učit. Bohužel současně s tím už musíš něco učit, takže se to protahuje a komlikuje. Čím víc dětí, tím to jde hůř, protože s každým žákem se zvyšuje pravděpodobnost, že někdo domluvená pravidla poruší, plus třeba při práci ve skupině i při nejtižším šepotu se s počtem zvušuje hluk, ať člověk dělá cokoliv. A přestávky bez možnosti vyřvat se venku jsou přímo úděsné. Když s tím zkusíš něco udělat, stěžují si rodiče, že děti nic nesmí (mají pravdu, oni na sebe často řvou i při naprosto klidových činnostech), navíc se pak zhoršuje činnost v hodinách, protože děti nejsou odpočinuté (sebekontrola je stojí velké úsilí).

A pak taky záleží na tom, jaké děti se sejdou. Na naší škole jsou současní druháci, loňští prvňáci, po letech nedivočejší a nejméně respektující jakákoliv pravidla. A jako naschvál jich je ve třídách skoro 30. Letošní prvňáci se mně a mé kolegyni a vlastně všem kolegyním z prvního stupně snad zdají. To, že je jich ve třídách o třetinu méně, je ještě bonus navíc, ale není to jen o tom. Těm dětem netřeba nic vysvětlovat, ony prostě fungují. když někam jdou, tak jdou a neletí, nikdo do nikoho nestrká, nikdo na nikoho neřve. Mohlo by se zdát, že je to dokonalým zvládáním učitelek, ale jsou tři různé, jedna absolventka, jedna sice zkušenější, ale prvňáky má prvně, jedna už s více něž dvacetiletou praxí. A hlavně, ty děti byly takové od prvního září, žádné zvládání se nekonalo. Máme zprávy už ze školky, že takové ty děti byly i ty předchozí roky (většina z nich je místních), a navíc ta nejzkušenější kolegyně je sama konsternovaná, jakou třídu po letech má...

Standard je ale spíš to krocení divé zvěře, i proto se učitelkám do první třídy moc nechce, protože je to fakt dřina to hemžení a hlavně ten řev nějak usměrnit. Většinou se to nějakým způsobem (většinou zde považovaným za nepřijatelný) povede ukočírovat zhruba do Vánoc, některým třídám to trvá až do jara. No a moje a kolegyně třída má na čem pracovat ještě letos, a abychom se nenudily, oběma nám do třídy přibyly další děti....

To vše samozřejmě nic nemění na tom, že ten hluk je něco příšerného a být v něm, natož se něco učit, je hodně nepříjemné a není důvod nad tím mávnout rukou. Jen se snažím říct, že to většinou není neschopností učitelky, protože fakt neznám žádnou, která by v něčem takovém chtěla dobrovolně být a tedy se nesnažila to řešit tak, aby to mělo kýžený efekt.