Re: Dárkyně a dárci krve, jak se cítíte po odběru?

Chodím pravidelně už cca víc jak 20 let. Občas mě vyřadí kvůli nízké hladině železa, a to se také okamžitě podepíše na trénincích. Chodím běhat i po odběru, ale nestojí to za nic a ještě tak týden po je to utahané, náročné, pomalé a celou dobu se trápím. Ale jdu, protože bez toho neumím být. Asi jako bez odběru. Těším se už tak měsíc předem. Dávám jen plnou krev, nikdy plazmu. Občas destičky. Takže mi to vychází max. 4x do roka, spíše tak 3x. Volno si beru, na ten volný den se těším a navíc u nás na transfuzce to dlouhou trvá, a dojíždím do ní. Nestydím se za to, mám na to nárok a patřičně si to užívám. Je to pár hodin jen pro mě....bez dětí, nemusím do práce, jdu běhat...atd.
Zaměstnavatel toleruje. Je to známka toho, že jsem zdravá i se tak sama cítím a být 3x za rok kvůli lékaři mimo kancelář, firmu určitě neohrozí.