Ahoj, věc se má tak. Táta už roky (14 let) pije, před lety chlastal jak duha, bral na to benzodiazepiny, válel se po zemi úplně nehybnej atd. Teď už tolik energie nemá, už pár let jen leží v posteli, vůbec nic ho nezajímá a chce vše prospat. Večer si tedy pošle mou POSTIŽENOU sestru do večerky pro piva (sám nemá sílů, je z ležení fakt totálně atrofovanej, i spadne atd.), cca 4 litry piva, ale když má víc tak klidně třeba 8 litrů. Pak se mu tedy podaří spát, ale ne na dlouho - holt celý dny nehybně leží, tak bodejt by se mu chtělo spát.
No a teď ten prů...r - ještě donedávna byl prostě totálně pasivní, nic nedělal, neškodil. Asi před týdnem ale dle mě bez důvodu začal mámu krutě tejrat- závidí ji, že na rozdíl od ní v noci spí, on ne, takže ji doslova co půl hodinu budí. Máma je po týdnu naprosto na dně, není schopna ničeho, nikde si stěžovat, kamkoli jít, prostě ničeho, je jak zombie. Ani z bytu se hnout nechce. Naprosto ji chápu.
Může být jistě na čas u nás, ale není to řešení, doma je i má postižená autistická sestra, která se rozhodně nikam na chvíli stěhovat nebude, hrozně by ji to rozhodilo. Navíc je jisté, že v době máminy nepřítomnosti v bytě táta uděla z bytu chlív. Už takhle se stává, že se necítí, že dojde na WC, tak se jednoduše pomočí před postel.
Proboha jak toto řešit???
Máma je totálně letargická a táta se z té své za...né postele nehne - nikam- k doktorovi, ani pro to pivo ne, natož do nějaké právní instance.
Prosím o jakoukoli radu, mám o mámu dost strach