Já ještě napíšu, možná už je po diskuzi, nevím, ale teprve jsem tohle téma objevila. Přečetla jsem si tedy i tvé minulé téma. Byla jsem po dětech rozhodnutá taky jít na zvětšení. Před dětmi žádný nadměr, ale pěkné dvojky. Po 6 těhotenstvích a 4 dětech (2 těhu bohužel nevyšla), celkem 5,5 letech kojení prostě nic. Nic jakože fakt nic, prostě prázdné pytlíky kůže. Bez vycpávačky ani ránu... Problémy vyprsených kamarádek jsem nechápala. Stále jsem řešila opačný problém - co si obléci, aby to vypadalo, že aspoň nějaká prsa mám. Manžel mě podporoval v mém rozhodnutí jít na operaci. Těšili jsme se na má nová prsa vlastně oba. Ale pořád něco řešíme - práce, dostavbu domu, děti, objevila se vážná nemoc dcery... Prostě ještě na to nevybyl čas. Pořád jsem řešila důležitější věci... Vlastně ani peníze jsem neměla (ve smyslu, že bych měla hromádku na TO ušetřenou). Říkala jsem, kdo nemá dveře na WC, tak nemůže řešit velikost prsou... A najednou, je to doslova pár týdnů, se mi prsa najednou neuvěřitelně "nalily" a zvětšily. Jako bych znova kojila. Nevím, proč to je a jestli to vydrží, ale za téhle situace je operace zbytečná. Mám prsa jako před dětmi, manžel "šílí"
Jak teď čtu, že máš vyčkat 2 roky po kojení, tak si to počítám a ano, jsem 2 roky po posledním kojení, které trvalo 2 roky, a možná to tělo pochopilo, že teď už fakt žádné těhotenství ani kojení nepřijde a prostě si to upravilo do "konečné fáze". Jestli se stav opět zhorší, tak asi zas budu zvažovat operaci, ale uvědomuji si, že: 1. manžel mě miluje i takhle a miloval mě i s malými prsy, 2. kamarády moje prsa nezajímají, 3. lidi na mě oceňují můj smysl pro humor, moji ochotu pomáhat a to, jaká jsem, a ne to, jaká mám prsa, 4. chodím i na nuda a stydím se, to jo, ale kolikrát jsou tam horší "typy" a nestydí se (mají třeba velká prsa, ale k tomu zas adekvátně 3x tak velké břicho nebo zadek a taky to neřeší), 4. znám spoustu báječných spokojených žen, které taky nemají extra prsa... a říkám si, že na mých prsou můj život s spokojenost stát nesmí, takže možná se do toho jednou pustím, ale možná taky ne a rozhodně si kvůli malým prsům nechci připadat méněcenná. Jak tu někdo trefně napsal: je to jen mediální fašírka a pocit, že si za prachy můžeš koupit všechno... jestli ty peníze máš a jsi rozhodnutá jít do toho, tak držím pěsti, ať vše OK dopadne. jestli si řekneš, že třeba chvíli počkáš, tak přeju, aby ti ten čas prospěl - tobě i tvému tělu...