Re: Jak zvládnout rozvod?
Pam-pelo, diky, zajímavý názor. Dlouho jsem věřila v jeho zázračný návrat ke mně. Loni to ale nešlo jinak, než jim vyklidit pole. Přemýšlela jsem nad tvým příspěvkem a vím, že mu nechci dávat najevo, že mě to mrzí, i když ano, jsem z toho špatná... Ale jako člověka, jak píšeš, si ho fakt vážit nemůžu. Hodně mě zranil, po letech odkopl... Mám za to, že tak se charakterní člověk nechová. Ale možná to jsou jen moje představy... Ten chlap, s kterým jsem prožila 20 hezkých let už není, beru to jakoby umřel...
Perse, ano, pár dnů jsme bydleli v domku všichni - on s ní a já se synem. Strašný.... Předtím já v pronájmu, pak oni v pronájmu, než se povedlo najít byt, kam jsem se odstěhovala.
Blanko, dík za názor, syn je sice ve věku, kdy by to pochopil, ale přiznám se, že s ním o tom nechci mluvit. I proto, že ho máme ve střídavce a s tátou má výborný vztah. Už jen to, že mě syn vídá ne tak v pohodě, jako vídá tátu s tou jeho kráskou, jak je šťastný a spokojený, mi je líto...
Diky všem za reakce a podporu. Snad to zítra ustojím nějak rozumně a bez emocí...
Odpovědět