Re: Trapas s čůráním

Co blázníš, udělalas maximum možnýho! Hele - logicky, ideální řešení neexistovalo, myslím něco typu "špunt na pindíka" nebo "vysublimující čurání". Prostě čurání přišlo a bylo nutný. Vybralas to nejmenší zlo ze všech možných a navíc jsi tou rychlostí byla i dost duchapřítomná - malej to zvládnul. Cokoli jinýho je podle mě větší darda na psychiku tříleťáka (už se vidím, jak mu domlouvám, aby se vyčural do plínky, když už do ní dávno nečurá, nebo s ním sprintuju 100 metrů a rekognoskuju terén, kde je travička) než ostatní možné následky (no tak to tam bude chvilku smrdět a je-li majitel co k čemu, má vždycky možnost to polít vodou). Myslím, že platíme dost slušný daně mj. i na to, aby nám město uklízelo i po takto mimořádných případech - a že tenhle mimořádný byl je evidentní, dost tě to rozhodilo. Takže opakuju, nemělas jinou možnost, ať si pán myslel cokoli. Měl ti podat pomocnou ruku a ne prudit. Ale jeho chyba, přišel o kšeft