Re: Jeden velký nebo dva malé pokoje?

No mně ty pokojíky přijdou po rozdělení už dost krcálky, spíš vhodné pro dospívající ale tyto děti si ještě přece jen hrají. Ale tak já jsem zastáncem "společné sourozenecké" výchovy, ne separace, tu bych event. volila až v dospívání kolem cca 11-12 let. Pro sociální trénink není nad výchovu se sourozenci. . Ale tak pokud spolu moc nevychází, tak bych to nejspíš brala v úvahu.

Já mám doma řešení něco mezi, otevřené případným situacím do budoucna. Mám taky kluka a holku 6 a 4 roky, ale tak oni bez sebe nedají ránu. A ani jeden nechce spát sám. Večer se spolu ještě dívají na pohádku, špitají si, kecají.
Mají společný velký pokoj, rozdělený sice příčkou a s velkými spojovacími dveřmi. Nyní je mají stále otevřené, a mají tak jeden velikánský pokoj. Jednu část něco jako ložnici ve které mají každý "svůj" kout s postelí a druhý jako společnou hernu. Ale pro pozdější věk bude možné rozdělit, nebo bude možná separace aby se nerušili třeba v době nemoci, nebo později učení. I teď, když třeba ještě jeden spí, tak druhý se zavře v herně a hraje si. Nedovedu si představit že by každý vyrůstali sám ve svém pokojíčku.