Re: Rok jsem si nevšimla, že se manžel zamiloval

Ahoj. Chápu, že to nechceš vytahovat na Vánoce. Já bych ovšem šla s pravdou ven alespoň dva dny předtím, než půjdete do práce. Bude zapotřebí společně hodně mluvit, budou to těžké chvíle pro oba. Je lepší, když na to budete mít dost času. A neboj, není nic ztraceno. Je tu možnost, že se manžel lekne, že o tebe přijde a jak se říká, nejvíc si začneš cenit druhého, když o něj téměř nebo úplně přijdeš, teď mluvím z vlastní zkušenosti. U nás jsme si krizí prošli před rokem a půl. Vztah funguje na výbornou. Jediné co, tak se mi občas hlavou proletí myšlenky na to, co se stalo. Ale je to lepší a lepší a věřím, že za nějaký čas se to spraví úplně. Já zastávám názor, že se to může stát každému z nás. Pokud s někým plánuješ žít napořád, je naivní si myslet, že ani jednou nepodlehne jeden z vás pokušení. Když se podívám kolem sebe, věrní chlapi jsou spíše vyjímky :) Teď jde jen o to, jestli jde o velkou vztahovou nespokojenost nebo jen chvilkovou nudu a hledání nějakého zpestření, příp. dokázání si, že na to mají :) Ke mně se manžel vždycky choval skvěle a vždy jsem věděla, že mě miluje. Bohužel já mu to v jednu chvíli přestala dávat najevo a taky jsem se věnovala spíš práci než jemu...přišla na řadu ta nuda no:) Byla by škoda zahodit spoustu krásných let kvůli jedné chybě. Něco jiného je ovšem chlap, který se rozhodne ženu opustit. Tam nemá smysl přemýšlet. Prostě je důležité pracovat na smíření se s realitou. Pokud chlap začne házet vinu na ženu, popř. se k ní opravdu nechová hezky, nemá cenu to dál prodlužovat. Je to ztráta času a dotyčný chlap je opravdu debil :) Držím pěsti, ať je to jen chvilková pomatenost muže ;)