Re: vztah s mámou a jejím alkoholem

Chtěla bych reagovat tak nějak dohromady na všechno,co tady všichni píšete.Co mě trápí nejvíc?Asi to,že jsem nikdy tedy skoro nikdy nezažila od mámy takový ten zájem o mě a mé děti.Ona jim napíše sms a myslí si,že to stačí.Nebo ji třeba pozveme na oslavu narozenin mého syna a pozvu i sestru s dětmi a ona se stará o sestřiného syna na aktivně,že v tom spěchu zapomene popřát mému synovi k těm narozeninám.Nebo třeba jsou Vánoce nebo jiné svátky či narozeniny a ona pošle dárek po příteli nebo mé sestře a hlídá sestře vnouče.Kdykoliv,třeba jen jednou za rok když bych potřebovala já,řekne že ona má právo žít a vystála si dost v manželství a jede opět k sestře nebo teď i za přítelem.Sestřina dcera chodí do stejné školy.Stalo se opakovaně,že ji moje máma vyzvedávala ze školy.Moje dcera přišla s pláčem,že o ni babička nemá zájem,že vedla sestřenici za ruku.Mohla bych psát romány,co mě na ní mrzí.Když jsem byla nemocná a půl roku byla v neschopnosti máma se občas ukázala,já vděčná,že má zájem jsem ji s třesoucíma rukama vařila oběd a říkala,jak jsem ráda,že ji mám.Bohužel jsem jen slyšela kolikrát se její vnuk vykakal a jak chodí s ním na procházku a on se k ní tiskne.Jako by mě nevnímala,co říkám.Teď když se vyjímečně potkáme,dopodrobna rozebírá přítele,jeho finanční a zdravotní problémy,jeho problémy se synem a jeho matku,která si koupila boty,které ji tlačí a jeho 90letý otec má potíže s prostatou!Nejradši bych jí řekla,že mě to nezajímá,že třeba moje dcera má astma,že je nám po mámě smutno,ale nebere to konce ani rozumného řešení.Opakuje se to znovu.Dnes mi máma napsala,že včera nepila,že by nejraději zdechla,jak ji ničím a nakydala jsem na ni sračky z celého světa.Co na to říct?Musím fungovat,být máma a manželka.Vím,že manželovi křivdím,že se potom mámy zastávám.Je pravda,že mi to v hádce vyčítá.Proto se s tím musím porvat sama.je hrozně těžké se od ní odpoutat.Na Vánoce byla tak opilá,že spadla a zlomila si nos.Styděla se za sebe,teď ještě dává vinu jinde.Bohužel si myslím,že je nemocná a přece k nemocnému člověku bych se neměla otočit zády.Ale když to neudělám,zničím sebe a svou rodinu.Už se mi dařilo se odpoutat a přišly výčitky,že na ni nemám čas.Přitom když jsem s ní chtěla být,napsala,že potřebuje samotu a to opakovaně.Tak nějak,že ať udělám tak nebo tak,stejně je to špatně.Kika