Re: Dá se laicky napsat

Už v průseru jsem, jsem naštvaná na svého muže. Právě jsem dostala na hlavu, že jsem neschopná a nedá se na mě spolehnout, když jsem tu smlouvu nezařídila. Náš poslední návrh společníkovi padl ve středu v noci, ve čtvrtek ráno muž odjel do zahraničí, vrátil se včera v noci. Ve čtvrtek ráno jsem tedy požádala právníka o přípravu smlouvy, kdyby s tím společník souhlasil. Právník šel k soudu, neměl čas. Už se pak neozval. Já jsem to pustila z hlavy a následujících 24 hodin zařizovala opravu auta, chodila s dětmi na vyšetření po doktorech a do nemocnice, o obvyklém programu typu kroužky nemluvě. V pátek odpoledne jsem urgovala u muže, jestli už se s partnerem dohodli. V 15:30 v pátek odpoledne jsem dostala zprávu, že partner souhlasí.

Můj muž je toho názoru, že mám volat právníkům z čekárny v nemocnici, ve vánici s kočárem v ruce, ve frontě na poštu, mám volat a otravovat. Asi jsem to podcenila a měla jsem to tak udělat. Možná jsem neschopná, ale způsob, jak se mnou muž mluví, mě uráží. "S tebou se nedá dělat byznys, není na tebe spolehnutí, já zařizuje důležitější věci během hodiny atd. "Dokonalý srážeč prosionálního sebevědomí.