Židovské vtipy

Máte nějaký oblíbený? Já je moc ráda, tak že bychom si zlepšili náladu?

Dám mých pár nejoblíbenějších do placu.

Kohn potká Roubíčka. A jak že se má. "No vědí, kšeft nejde, peníze nejsou", povídá Roubíček. Kohn na to - "nevadí, mám pro nich skvělej kšeft. Celej vagon svíček, jen po koruně." Dojdou na nádraží, Roubíček neveřícně kouká - svíčky nemají knoty. Kohn jen vrtí hlavou -"No tak Roubíček, rozmyslej se. Chtěl obchodovat, nebo svítit?!"

Ve vlaku se baví lidi o slavných lidech.
"Einstein…"
"Žid!" hrdě podotkne Žid.
"Spinoza…"
"Žid"
"Freud..."
"Žid!"
"Ježišmarjájózef"
"Všichni tři!"

Nápis na dveřích synagogy:
"Nevstupuj s nepokrytou hlavou, je to jako by ses dopustil cizoložství!"
A pod tím je rukou připsáno:
"Zkusil jsem oboje, nedá se to srovnat."

Co byste chtěl radši: být milionářem nebo mít tyfus?" ptal se pan Kraus nějakého Haase.
"Dovolte, co je to za blbou otázku?" rozčilil se pan Haas.
"Nerozčilujte se a řekněte!"
"To se ví, že bych byl radši milionář."
"Tak vidíte, jak jste blbej. Milionář musí umřít každý a z nemocných tyfem jen třicet procent."

Koenigswald stojí nad hrobem svého přítele Steigermarka a čte náhrobní nápis.
"Zde odpočívá Izák Steigermark, řádný člověk a poctivý obchodník."
Koenigswald si povzdechne:
"Chudák Steigermark, musí ležet v hrobě se dvěma úplně cizíma lidma."

Sára je na smrtelném loži a prosí manžela:
"Khon, slib mi, že až umřu, že půjdeš za rakví s mojí matkou."
"Tak dobře, Sára, já ti to slibuju, ale upozorňuju tě, že budu mít zkaženej celej den."

Ke Goldbergovi čtoucímu na ulici časopis Der Stürmer přichází Silberstein a říká mu s nechutí: "Izáku, divím se ti, že čteš ten plátek!?!"
A Goldberg na to: "Jenže když čtu naše časopisy, to je jen: tady pogrom, tam antisemitismus, tady zneuctili synagogu… A jak čtu tohle – tak hned: Židi ovládli banky! Židi provozují trh se stavebninami! Židi vládnou světu! A to se čte tak příjemně!"

Jaké je největší židovské dilema?
Vepřové zdarma.

A můj nejoblíbenější (protože si na něj vzpomenu vždy v chvílích nejhorších):
Tatínku, tatínku, co je ti mišpoche*, to je něco k jídlu?
Ne, miláčku, to je něco k blití

*Rodina (jidiš z hebr. mišpacha)