Re: Ženy na dosah

Val,
ani nevíš, jak tě chápu. My to máme podobný. Sice takhle chorobně nenakupuje, ale krámů máme za těch 10 let spolu tolik, že bychom si s tím mohli otevřít obchod. A ano, zpočátku jsem to tak nevnímala a krámovala v podstatě taky, jenže teď už je to fakt neúnosné, ale manžel s tím nic nedělá. Já jsem většinu týdne dost zaměstnaná, takže v týdnu neuklízím vůbec, ale když neuklidím, tak klidně nechá tři dny nádobí, ale stokrát slíbí, že ho umyje. Já ho ale umyju jen v případě, že si potřebuju sama něco uvařit, jinak mu na to kašlu. Nebudu pořád dělat všechno já. Takže je tu bordel a samozřejmě konzervativní lidi si asi řeknou, že je to moje vina, ale mě je to šumák. Nemám sílu mu stokrát všechno opakovat. Z obýváku si udělal skladiště kabelů a starých počítačů, že se tu nedá ani vysávat, tak ať se mu na to práší, moje věci to nejsou. Jenže mě samozřejmě bydlení v takovém chaosu stresuje a nejradši bych se sebrala a odstěhovala, protože ty krámy asi on neodstěhuje.