Re: ,,Musíme si promluvit o Kevinovi,, (kniha i film)

Já chápu, co tím myslíš, ale myslím, že právě tato kniha je zpracována tak, že to není tak hrozné. Není to drásavá dojička emocí, vlastně mi přišla psaná docela střídmě. Dá se to číst, i když je to o tak smutných a závažných věcech. Mě se na tom líbila míra vcítění autorky do pocitů matky vraha. Přišlo mi to věrohodné, ačkoli to vlastně nemůžu posoudit, protože nemám ponětí, jak se matky vrahů cítí.
Jen se právě bojím, že film už takový nebude, a proto se mi na něj nechce.