Re: Jak psychicky přežít přenášení
První jsem měla v 36tt a druhé 42tt. Jako, bylo to ani né otravné jako spíš to, že už sama jsem ze všeho vyvozovala, že už to bude. Taky jsem měla blbě spočtenej termín a podle nemocnice jsem měla nastoupit na vyvolání 23.6. a rodila jsem spontáně až 10.7.. Cítila jsem v sobě na druhou stranu klid, protože jsem si prostě byla jistá stářím plodu. Jen rodina mě fakt neskutečně otravovala život neustálými telefonáty. Byli jsme v té době 600km daleko a naši chtěli stihnout dovolenou, tchýně dostal dovolenou aby přijela a dodneška je uražená, že jsem neporodila červnu a nechtěla se o novorozeně dělit s celou svou familií (jako že by přijeli).
Prostě zatemni, mysli na to, že dět´átko prostě potřebuje svuj čas a ve většině případu se prostě přihlásí na svět až bude jeho čas. Užívat se ten čas jednoduše nedá, ale nedělala bych už vubec, ale vubec nic, co se mi příčí. Baví tě taková ta literatura pro dully? Zkus si něco z toho přečíst, krom toho, že se dočteš že těhotenství 42tt je normální, tak tam jistě najdeš i uklidnění v tom ohledu na donošení dítěte. Mě to docela pomáhalo, vědět, že je to přirozené, že to tak má být.
Odpovědět