Re: Oněmět leknutím

Úleková reakce je vrozená, a to nejen člověku, ale živočichům obecně. Zřejmě se v historii živé hmoty osvědčila jako evolučně výhodná: je jistě lepší zbytečně se leknout než se v klidu dát uštknout jedovatým hadem. Průběh úlekové reakce je však různý: u některých brouků se projeví jako ztuhnutí (thanatosa, čili dělání se mrtvým). Podobně u lidí se někdy vyskytne takzvaný Baelzův úlekový stupor – namísto paniky a utíkání, dotyční strnou. Většinou se ale úlek projeví prožitkem děsu, záškubem těla, vyjeknutím, mrknutím očí, vyskočením. Přitom se rozbuší srdce, přechodně stoupne tlak, podlomí se kolena, rozšíří zornice, vyschne v puse. K podobné reakci dochází zpravidla po silné zvukové ráně (výstřelu) a říká se jí v angličtině „startle reaction“ či „reflex“. Tato úleková reakce se při výzkumu emocí používá k modelování strachu a k hodnocení úzkosti.

zdroj http://www.hoschl.cz/?text=3267&lang=cz