mám stejný problém... je mi tedy o pět let míň než tobě, ale stejně to zjevně není v pořádku. Nikdo na nic nepřišel, lítala jsem po doktorech kolik let, už toho mám dost. Vyrovnala jsem se s tím, že prostě menstruaci nemám a až ji budu mít dostat, tak ji dostanu. Po HA jsem ji měla, přesnou jak hodinky, ale tohle já brát nebudu.
Nikdo nikdy nezjistil žádný problém. Podle denzitometrie mám kosti naprosto v pořádku, osteoporoza žádná. Jen to prostě nemám.
Zajímavé je, že občas, tak 2x do roka menstruaci dostanu. Pokaždé, když se někde zamiluju
Se sexem to nesouvisí, stačí "platonické zakoukání se" do někoho, s kým nemám vůbec nic, ani to dotyčný nemusí vědět. Naopak, když jsem měla přítele, tak na mě zezačátku působil stejně, ale pak jak se "okoukal" a přešlo to "chvění", tak mi přestal chodit i menzes. Fakt vtipný, co to tělo dělá.
Můj starý ještě dětský obvoďák, co dělal i homeopatii mi řekl, že jako doktor mi to neříká oficiálně, ale že tohle bývají zaseknuté emoce. Prý kdy jsem naposledy brečela. Je pravda, že v sobě mám spoustu zasunutých věcí ohledně svýho táty, o kterém jsme nikdy moc nemluvili a tak, ale nikdy mi to nevadilo, necítila jsem to jako problém. Možná se to zasunuté projevilo takle. A taky je pravda, že se mi párkrát stalo, že při silných citových otřesech mě začaly bolet vaječníky, přesně stejně jako při menstruaci (tedy při těch pár, co jsem kdy měla...)
Každopádně hodně těhle věcí jsem rozebrala u psychologa a psychiatra (měla jsem deprese, docela těžké, byla jsem i v léčebně a doteď beru AD, ale to s menstruací nijak nesouviselo), trochu jsem doufala, že po všech těch sezeních by se mohla moje mentruace vyřešit jako vedlejší produkt řešení deprese (psychologové se rádi vrtají v raném dětství, vztahu rodičů, alkoholismu a násilí v rodině a tak, takže jsme moje dětství probrali celkem zevrubně
), ale ono zase nic.
Asi psychosomatika. No nic, po řadě dost osklivých věcí jsem teď ráda, že zase chvíli žiju, deprese je pryč a já jsem za to hrozně ráda, normálně žiju, jsem v pořádku a nechci se v tom nějak hlouběji vrtat. Děti mi zatím nehrozí, tak nemám důvod
.
Jinak díky, žes to sem napsala, já jsem si celý život myslela, že jsem jediný exot na celý zeměkouli
Ať se to vyřeší a zbytečně se netrap
Já medicíně po tomhle všem zas tak moc nevěřím. Zkus psychologa (mě to nepomohlo, jenom na tu depresi, ale neznamená to, že tobě by nemohlo), endikrinologii (to mám teď v plánu, prý hypofýza může v případě poruchy dělat jak poruchy cyklu, tak i deprese (a to by bylo fajn najít fyziologickou příčinu) a padání vlasů, s kterým mám taky problémy), léčitele - koneziologie, reflexní masáže, bylinky (to mi taky nepomohlo, ale třeba budeš mít víc štěstí) a nebo si prostě věř a čekej.
Hodně štěstí