Re: Adopce - jak přesvědčit manžela?

I když víceméně souhlasím s tím,co tu bylo již napsáno,přesto si dovolím připomenout,že:nikdy!!se nestane,že se manželé "probudí" a oba najednou cítí,že by měli adoptovat(vzít do PP)dítě z DD.Vždy!!se to "urodí"jednomu v hlavě a přesvědčí,získá,naladí...toho druhého(který o tom ani ve snu neuvažoval),že je to to nejlepší,nejrozumější,nej...řešení PRO VAS OBA!!!To je nesmírně důležité-pro vás oba,ne pro tebe,ne pro děti,širší rodinu(mmch.moje rodina s naší PP nesouhlasila a chlapce v PP máme a oni si zvykli,kdyby ne,jejich škoda,musejí respektovat naše rozhodnutí,i když mohou mít názor odlišný).Dopřej manželovi čas,občas se na toto téma ozvi,ale netlač na něj,chlapi si potřebují zvyknout.Třeba se jenom bojí,taky neví do čeho by šel a negativních příběhů je mnoho a o těch štastných se přece mluvit nemusí,ne?Většina chlapů,než by překážku zdolali,tak jí obejdou,protože je to jednoduší.Nenech se odradit.Určitě není tvůj chlap pitomec,aby nepochopil,že po dítěti z DD toužíš.Na přípravce nám říkali,že pokud dítě již máme,mělo by být adopče mladší,aby to bio neztratilo tu svou výsadu,doporučuje se,aby bio jasně znalo svou prioritu.Myslím(a vůbec se za to nestydím),že miluju našeho chlapečka z DD,ale můj syn je můj syn,z mého břicha,ze mne narozený.Přesto je člověk schopen milovat x dětí.Můj manžel do toho šel kvůli mě.(koneckonců,šel i do jiných věcí jenom kvůli mě).Jsem na něj pyšná.A tobě(vám oběma)přeju štěstí.