Re: Léky v packách skorotříleťáka aneb Jsme v nemocnici

Tatramelko,
držím palce, ať je syn v pořádku. Každému se někdy stane, že nedává pozor a na průšvih je zaděláno.

Je ti to sice na nic, ale přidám náš vlastní hřích... Minulý týden např. můj syn málem kuchyňským nožem zapíchl tatínka (záměrně to píšu takhle odlehčeně) a přitom to byla jenom souhra několika okolností. Bylo ráno, já jsem si v koupelně čistila zuby a chtěla si dát čočky do očí, bez kterých vidím prachbídně. Syn přišel s tím, že si dá buchtu - tak jsem mu ji vydělala a nachystala mu tupý příborový nůž, aby si ukrojil sám (tohle bez potíží zvládá). Jenomže jak jsem neměla ty čočky, nevšimla jsem si, že kupovaná buchta není rozdělaná. Takže synáček, vida že maminka je zaneprázdněná, vzal buchtu, pro změnu ostrý nůž a šel za spícím tatínkem, aby mu tu buchtu otevřel. Volal: Tatínku, vstávej! A ten nůž držel střenkou směrem k mému muži. Ten se probudil, prudce se s leknutím posadil a málem se nabodl rovnou na ten nůž. Nebyla jsem u toho, ale podle slov mého muže se od toho nože zastavil tak ve vzdálenosti centimetru (od oka). Prostě jsem to správně neodhadla, a to jsem celkem extrémně úzkostlivá.