Re: Přežila jsem vzteklinu

Ano, pokousání se má řešit vždy. I když to není od divokého zvířete, ale od psa v parku a je to jenom takové "malinké kousnutí, sotva protrhl kůži". A přesto jsem zažila více než jeden případ, kdy se majitel zvíře, které kouslo (třeba i z celkem pochopitelných důvodů - leklo se apod.), jako by pokousaný byl ten, kdo se má za co stydět, když od něj vůbec chce nějaký kontakt, ověření očkování zvířete... Kdysi moji babičku kousnul pejsek v autobusu a najednou tam byl plný autobus lidí "na straně zvířete", kteří si vůbec nebyli schopni uvědomit, že kousnutí se vždycky musí řešit - skoro tudíž musím říct, že mě ta "liknavost" ani nepřekvapuje. (Tehdy jsme nakonec majitele pejska dostali s ním k veterináři a ověřilo se, že vzteklinu nemá, ale kdyby se to nepodařilo, preventivně by se zahajovala bolestivá léčba u babičky.)