Mně se vyplatilo nestrasovat dítě.

Dcera se také dlouho počůrávala v noci. Niternmě jsem však věděla, že to nevadí, že je v pořádku, že jí to jen déle trvá. Věřila jsem v to, prostě jsem to cítila. A dávala jí v klidu čas. Bylo těžké ale vyjít s okolím, které můj klid bralo jako laxní přístup, někdy zavládlo zděšení, jak to, že taková velká holka.... bla, bla, no to je hrůza, ostuda, apod.. To mi bralo nejvíce sil. Nicméně snažila jsem se dceru od tohoto co nejvíce odstínit a byla trpělivá. Týdenní pokus (kdy jsem chvilkově podlehla tlaku okolí) a dceři jsem odebrala plínu a nechávala ji počůrávat do postele, dopadl katastroficky, neboť dcera to brala něco jako "podraz"z mé strany a začala se chovat hrozně přes den, večer nechtěla do postele a bylo jasné, že se na mne zlobí. Plínu jsem vrátila a chování se vrátilo k normálu. Řekla jsem si, že počkám do 5 let a pak to proberu s léčitelkou, která se zabývá tradiční čínskou medicínou. S dcerou jsem o tom samozřejmě také mluvila, byl to náš společný cíl, že se jí prostě jednou povede být nepočůraná. Protože upřímně, jí ta plína už taky vadila. Nicméně téměř přesně v době naroeznin, a to ze dne na den, plína zůstala suchá, pak i další 2 noci. S dcerou jsme se radovaly a další noc už šla spát bez plíny. A tak to je dodnes. nepočůerala se už ani jednou. :) Večer si sama hledí toho, že jde dvakrát za sebou na záchod (těsně před spaním). Tak to bylo u nás.

Myslím, že jak se vystresuje okolí, pak se to přenese na dítě a je to těžké dávat do pořádku, myslím, že spousta dětí by to zvládla, jen prostě trochu později, ale to už okolí šílí, takže k tomu nedojde...Omluva za délku. :)