Re: Jak odnaučit tříleťáka dudlání?

Podle mě dítě těží z toho, že zjistilo, že když dudu není, tak stejně bude když si ho vyřve a co víc nejspíš jste přistoupili na jeho hru, že když se začne bouchat do hlavy, tak oni rodiče povolí Nechci být ta zlá, ale vím, že když moje první dcera začala ze vzteku pravidelně zvracet až se dostala do zvracecího kolotoče a byla schopná poblít celý byt a sama z toho omdlít, tak mi dr. řekla, že máme dceru v amoku vzít a šoupnout do sprchy... Musím říct, že prvně jsem řvala jako želva, co jsem to za matku, že dítě chci dát pod sprchu, ale dcerka pod sprchou tvrdě usnula. Tohle zopakovala mám pocit ještě tak 2x a bylo po vztekání a hlavně po zvracení.
Bylo mi řečený, že sprchování rozhodně ublížit nemůže -víc si dítě ublíží samo... Takže já za sebe bych mu dudlík schovala jak se půjde ven a už nedala a kdyby si začal ubližovat, tak bych zkusila domlouvání, otření obličeje studenou vodou, ale pokud by byl v tranzu, tak bych ho opravdu šoupla pod sprchu... Bití je v tomhle hysterickém záchvatu na prd a má-li si dítě ublížit, tak rozhodně sprcha mu neublíží.
JInak u nás 1. dcera dudlala do 18. měsíce. Pak mě ráno dudlíky naštvaly, páč kam jsem stoupla se válel dudlík... všechny jsem sebrala a schovala, jakože dám až na spinkání, jenže jsem pak nebyla schopná dudlíky najít Hledali jsme večer všichni vč. manži a nenašli TAkže šla dcera spát bez něj a ono to šlo. Druhý den jsme hledali zase všichni a nenašli a najednou už vůbec nebyl potřeba
u 2. dcery jsme jednoho dne stejně tak nemohli tentokrát "jakože" dudu najít a dcera usnula a spala až do rána... takže dudlíčky jsme schovali a nebyli a hotovo. Předevčírám po skoro 4 měsících jsem je nachystala na vyhození