Re: Co je to vlastně feminismus?

Spíš rovné šance, než absolutní rovnost.

Osobně považuji feminismus za víc než potřebný.

Svět nejsou muži, svět nejsou ženy, svět jsou muži A ženy. Půl na půl (víceméně ;-). Ovšem rozhodovací pravomoce takto ve světě nastaveny nejsou. Dosud platí, že v určitých částech světa je žena majetkem muže. Osoba, která by měla mít svá práva a povinnosti, není víc, než noha od stolu. Nevím, jak Vám, mně to připadá nehorázné. Nemohu pochopitelně mluvit za ženy – ale které ženě, řekněme v naší zemi, by se tohle líbilo? Myslím opravdu líbilo, aby si to užívala, a ne aby tento úděl chápala jako něco, co musí přestát? A dovolím si napsat, že zdravě sebevědomému muži, který svou partnerku opravdu miluje, tj. přeje si pro ni to nejlepší, by takový způsob života rovněž nepřinesl extra uspokojení. Pokud žijete v partnerském vztahu, jistě také chcete, aby byl Váš názor slyšen, vyslyšen, a je-li rozumný, tak respektován a Vaše nápady uváděny v život. Vždyť to je to, co člověka těší a naplňuje. Nevěřím tomu, že byste sebou s úsměvem na tváři nechala manipulovat a dělala jen to, co nařídí a rozhodne Váš partner. Tím, že veřejně publikujete svůj názor, sama využíváte toho, jak Vám jiné ženy (záměrně nebudu psát feministky, prosté odvážné ženy) před Vámi vyšlapaly chodníček. Je totiž dost možné, že pokud by jich nebylo, neměla byste jako žena právo na vzdělání, nutné k tomu, aby se Váš příspěvek na netu vůbec objevil.

Feminismus je možnost volby, a dokud tuto možnost nebudou mít všechny ženy na světě, stojí za to razit jeho myšlenky. To, že se u nás řeší občas už "prkotinky" (typu i/y), berme jako úžasné potvrzení toho, že se jako ženy vážně nemáme tak špatně! Jinde jsou na tom mnohem hůř. Zde si Váš muž jistě nedovolí poslat Vás na obřízku, abyste náhodou neměla radost ze sexu. Jinde ano. Je toto normální? Proč si někde žena zaslouží pocit blaha a jinde ne, a to jen proto, že je opačného pohlaví než ten, kdo o ní rozhoduje? Neodvolávejme se na kulturní tradice. I u nás bylo "tradicí", že směli studovat jen muži. I v USA bylo "tradicí", že černí dřeli na bílé.

Svět je plný bezpráví a vždy využívá slabších. Méněcenné rasy, jiného pohlaví, projevu homosexuality. Týrání zvířat, týrání dětí, zneužití nemohoucnosti starých lidí. To všechno jsou menšiny, neboť jejich hlas není dost slyšet. Je na nás, abychom dávali prostor ostatním. Osobní půtky a boje jsou věc druhá. Militantní projev může předvést kdokoliv, z jakéhokoli důvodu. Ano, takoví jsou mnohem víc vidět a leckdy vrhnou špatné světlo na zbytek jinak velmi užitečného světonázoru. To by pro nás však mělo být spíše poučením, kam se lze odchýlit a jak snadné je propadnout fanatismu. I toho svět zažil dost.