Diskuze : Hlavní : Střední školy

a jiný osmiletý gympl v okolí?

Studium přece není a nemá být o známkách...

Rozdíl mezi základkou a gympl je v tom, že na tom gymplu jsou holt ty studijně šikovnější a nadanější děti, takže se samozřejmě laťka zvedne. Premiant na základce může holt být průměr na gymplu.

Ale hlavně by měl být rozdíl ve způsobu studia...

Prospěch v primě (nebo prváku na střední) se přirozeně zhorší (téměř) každému.

Jde o to, jestli jí to studium (ten způsob) baví, jen se to neodráží ve známkách, nebo jestli trpí i ve škole (mímo testy).

Jestli je problém jen ve známkách, dala bych tomu čas, ono si to sedne + je to o hlavě (přehodit zvyk - nemusím nic dělat, mám samé jedničky, jsem nejlepší ve třídě - na tady jsme dobří všichni, nejlepší tu nebudu, musím holt občas máknout a samý už to nebudou)
Jestli se jí nelíbí škola (vzdělání) jako takové, opravdu není ostuda přestup na ZŠ.

Všude je spousta zkušeností, promluv si s jinými rodiči, kamarády...
- já osobně měla v primě v pololetí i 1 trojku a samé jedničky jsem neměla už nikdy, vždycky to bylo o různém počtu dvojek...
- velký syn měl na víceletém gymplu běžně trojky, ale nikdo si z toho nic nedělal a letos už bude promovat
- neteř - ta byla teda potvora, ta je snaživá a učenlivá a chytrá "holčička", takže ta měla i v primě samý, ale to je pro mě "divná výjimka"
- synovec - ten teda je v sekundě, prospěch je mu celkem putna, takže nějaká ta trojka taky na tom vysvědčení je...
a další a další a další.

Já osobně jsem nechala radši syna na dobré základce, nechtěla jsem pro něj ten změnový stres a školu mají dobrou.

Podle mě je nejhorší, že se furt učí- to je hovadina, to určitě ani na gymplu nikdo nevyžaduje. Neznám nikoho, kdo chodil na gympl (nebo chodí), že by se furt učil, že by kvůli tomu neměl čas na oddech nebo záliby a tak.

Prostě bych na to tak netlačila, zjevně se učí "blbě", když jí ani moc učení se nepomůže k jedničkám. Smířila bych se s tím, že doba "samých" skončila. JEstli se jí škola líbí, je tam spokojená, jen "těžce nese nezvyklé známky", nechala bych ji tam, jen by měla pracovat na té psychice.

Někomu je holt líp být mezi nejlepšíma na základce (třeba že potřebuje být "hvězda") než být průměr na gymplu.

Tak v prváku jsou 2,3 v pohodě. Pokud 4, 5 nepřevažují, dala bych tomu ještě čas. Nikdo asi neříká, že dcera musí zvládat gymnázium na vyznamenání - stačí, když dojde k maturitě a tu zvládne. Záleží taky na tom, jestli je alespoň něco, co ji ve škole zajímá a jde jí dobře - že by později chtěla pokračovat ve studiu tím směrem.
Hlavně bych se ji snažila uklidnit, že opravdu od ní nečekáte známky jako na 1. stupni.

Dcera tedy psala třeba i dva testy denně dokonce i na základce, dva testy týdny na gymnáziu mi přijdou běžné.
A jinak-ne, není to ostuda (to slovo je strašný )
U páťáka je strašně těžké odhadnout, jak se mu povede na gymnáziu, i když se něj dostane. Nemusí jí sednout styl výuky, třída...
Apokud znáš ten druhý stupeň školy, kam by měla možnost se vrátit,fakt bych to zvážila.
Na druhou stranu, stává se, že to první pololetí katastrofa,špatný pocit a pak si to postupně sedne. Probrala bych to s dcerou, případně s třídním třeb to vidí dcera zbytečně černě. že známky klesnou, to se prostě stává a nic to neznamená

Tak ono víme, že za totality nešlo při přijímání na školy jen o znalosti 🤔. My neměli nikoho ve straně a ještě jsme měli v rodině kulaka, který odmítl vstoupit do JZD 🤔. Kamarádka se samýma jedničkama po celou dobu ZŠ musela jít do učení protože měla závadný politický profil 😔.