Re: Krádeže

No, když tohle čtu, nedá mi, abych nenapsala svou zkušenost. Mám 13ti letou dceru. Bohužel se u ní setkávám také s krádežemi, nejdříve to bylo jen doma - například babičce zmizelo 200Kč z peněženky, pak zlatý prstýnek, tetě zlatý řetízek na chalupě - ale vše ještě dcera měla a vrátila. Asi před rokem jsem si všimla, že má každou chvíli nový notýsek, nové gumičky do vlasů - na mé otázky odpovídala, že jí to dala či koupila kamarádka. Zdálo se mi to divné, proto jsem na ni uhodila a po delším lhaní a zapírání se přiznala, že chodí s kamarádkami krást do obchodů. Poprvé jsem se neudržela a následoval výprask. Bohužel to nepomohlo, po čase se znovu začaly objevovat nové věci. tentokrát jsem to řešila tak, že jsem jí ustřihla vlasy, které měla svázané v copu. Nezajímalo mě, jak bude vypadat, brečela a slibovala, že už to víckrát neudělá. Včera jsem zjistila, že má spoustu nových propisek a jiných potřeb do školy, které jsem jí nekupovala. Znovu lhala, zapírala, sváděla to na kamarádky - naštěstí na ní poznám,když lže, takže nakonec řekla pravdu - že to vše zas ukradla v papírnictví. Jsem zoufalá, opravdu nevím, co s tím. U psychologa jsem s ní už byla, ale vrátila jsem se zdeptaná já a dcera byla vysmátá - psycholog totiž řekl, že za všechno můžu já, protože jsem se bez souhlasu dcery vdala a narodilo se nám další dítě, což jí údajně strašně vadí. K bráškovi se chová normálně, někdy mile, někdy se rvou,ale to je snad v každé rodině. Nepociťuji, že by ho nějak nesnášela nebo k němu cítila nenávist. Opravdu jsem z ní zoufalá a něvím, jak to řešit. Včera jsem jí ustřihla další culík - měla dva, dnes už má jen jeden - jednu stranu nakrátko, druhou dlouhou - a nechám ji,ať si takhle chodí aspoň týden, aby si uvědomila, že opravdu dělá něco špatného. Jinak vážně nevím, jak na ni....