Re: usinani
Milá zoufalá kolegyně,
buď můžeme založit Klub rodičů dětí, které nechtějí spát (členů budeme mít dost), nebo se s tím budeš muset nějak smířit. My jsme měli stejné problémy, jen to většinou trvalo déle, než hodinu. Také jsme zkoušeli všechno možné a hledali všelijakou příčinu. Bylo to hrozné a byla jsem zoufalá, tolik ztraceného času. Po obědě jsem hodinu a půl uspávala a dítě spalo stěží dvacet minut. Někdy. Večer dvě hodiny a musela být tma, sama se v pokoji bojí. A všude řečičky o tom, co se dá stihnout večer, když dítě usne. Občas jsme oba rodiče už spali a dítě si zpívalo.
Spaní po obědě vyřešily jesle a pak školka. Tam usne, když je doma nespí a je pak mrzutá. Proto nechodí domů nikdy po obědě, i když by chtěla a já bych jí to ráda občas dopřála.
Večer jsme dospěli k jakémusi kompromisu: poháší dka, pusinka, zhasnout, pustit povídání z CD. Maminka nebo tatínek musí být v pokoji, ale smějí pracovat na počítači nebo si číst, pokud si vezmou lampičku pod deku. Někdy usne za půl hodiny, někdy za hodinu-dvě.
Jestli si je tvoje dítě schopné místo spaní klidně a potichu hrát a neotravovat tě, tak to máš vlastně dobré, my jsme to tak dlouho neměli. Nejhorší bylo období, kdy po půlhodině uspávání tatínkem začala zoufale řvát, že chce spát s mámou, utekla z postele, šla za mnou a řvala a řvala. Když jsem tedy šla za ní, po půl hodině chtěla další střídání. Jestli to na vás začne taky tak, nepovolte, to pak neuděláte doma vůbec nic a o nějakém koukání na film nemůže být už vůbec řeč.
Odpovědět