Re: Je to normální?

Mila Moniko, jsme na tom tak trochu podobne s tim nocnim vstavanim, mam z toho v obliceji o 20 let vic a na hlave o 2/3 vlasu mene, ale vydrzat, Boh nas zkusa, jak rikal muj pradedecek...:). Zkuste vaseho synka v noci vzit k sobe - trochu jinak nez kdyz ho jdete kojit. My jsme to udelali a obcas to fungovalo...:) Myslim tim - kdyz jdu kojit, je urcite svetlo, dcerku vyndam z postylky a vezmu si ji urcitym "chvatem" k sobe a v urcite poloze ji kojim. Kdyz jsem ji zkousela jen uklidnit, prehodila jsem pres lampicku kosilku (jine svetlo), vzala ji z druhe strany postylky a polozila k sobe v posteli obracene, tj. hlavy jsme mely v nohach postele. Nejcasteji jsme lezely jako kdyz ji jdu kojit, ale nekdy jsem si take lehla za ni a vzala ji jakoby k sobe do klina. Vzpouzela se a vyvadela, ale ja jsem ji lehce drzela u sebe a pritom pravidelne dychala - ji na hlavicku, nosem , oddychovala, jako ze spim a svete div se, tohle divadlo obcas zabralo. Treba to i vam poslouzi jako prvni krok k odnauceni kojit tolikarat pres noc. Ne-li, muzete se alespon pousmat nad taskarici, co jsou schopni provadet jini... Hodne uspechu Micha