| Anthea | 
 |
(23.9.2024 16:07:16)
Ve smyslu, že se snažíte každodenní povinnosti splnit silou vůle a třeba i stihnout víc, než je třeba, i když jste indisponované.
Já za sebe jsem si na hrdinku hrála, ale dnes už se snažim nelámat věci přes koleno a silou vůle.
|
| Okolík | 
|
(23.9.2024 16:10:55)
Už mě to přešlo. Převzala jsem od svého praktického lékaře moudro : "hřbitovy jsou plné nepostradatelných"
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(23.9.2024 16:16:51)
jo taky jsem byla vždycky hrdinka... a pak jsem jednou přemáhala bolest zad a vystřelující bolest do nohy a tak dlouho jsem to ignorovala ("však ono to nakonec přejde, to rozchodím"), až jsem si v zoufalství musela volat sanitku... a rozsypané plotýnky a zánět nervu a udivené "jak to, že jste nepřišla dřív, to muselo HROZNĚ bolet" a kapačky a výhružky o necitlivých nervech v noze a několikaměsíční rehabilitace... od té doby už hrdinka nejsem, dokonce opravdu nedělám rizikové věci jako vysávání, nebo třeba poležení v trávě zjara, jak vyleze první sluníčko...
a když jsem nemocná, tak jsem nemocná, prostě si zalezu a nefunguju, však on se svět točí dál i beze mne... ale pravda, mám už velké děti, s batolaty to prostě jinak ani nešlo, než fungovat i nemocná...
|
|
| neznámá |
|
(23.9.2024 16:19:27)
Momentálně fungovat musím, jsem s dětmi sama doma a je mi mizerně. Nejmladší přinesla něco ze školky, bubá školka. Všechny jsem je vyhodila ven a mám chvilku klidu.
Normálně si na hrdinku moc nehraju, uvítám každou příležitost, kdy si můžu vlézt do postele a být pár dní v tichu.
|
|
| Silvie+dva kluci | 
|
(23.9.2024 16:23:36)
Nehraju. Když mi není dobře, lehnu si. V roce 2017 jsem měla hrozne bolesti zad, myslela jsem si, že to je zablokovana nějaká část páteře. Když už jsem nemohla vydržet a měla teplotu, sla jsem k doktorovi. Byl z toho hnusný zánět ledvin, dostávala jsem se z toho půl roku a jedna ledvina to částečně odnesla. Od té doby poslouchám tělo, když to nejde, tak to nejde.
|
|
| Monika |
|
(23.9.2024 16:25:45)
Tak otázka je, co jsou "každodenní povinnosti"  I když mi není dobře, tak se snažím zajistit, aby bylo umyté nádobí a nezastavil se proces praní a sušení prádla a aby bylo co jíst - jednotlivými konkrétními úkony (vyklidit myčku, pověsit prádlo, nakoupit, příp. něco nachystat k jídlu atd.) případně pověřím jiné osoby.
Dokud byly děti malé, považovala jsem za každodenní povinnost zajistit nad nimi dozor, a to jsem plnila případně i "silou vůle". Naštěstí ale nebývám nijak zvlášť nemocná, výjimečně jsem párkrát překonávala "hnutá záda" nebo nějaký průjmovo/zvracecí problém, což je opravdu komplikace v běžném chodu domácnosti. Jo a berle týden po operaci kolene taky nebyly pro domácí práce optimální. Ale pokud mi jenom "je tak nějak divně", nebo mám "rýmičku a teplůtku", tak udělám ty základní věci a nepouštím se žádných větších akcí typu vaření vepřo-knedlo-zelo nebo rozsáhlejší úklid apod.
|
|
| Stará husa |
|
(23.9.2024 16:44:38)
Ne, jsem změkčilá. Jediná doba, kdy jsem musela fungovat i nemocná, bylo, když jsem měla malé děti a bylo to k nepřežití. Jinak si vždy zalezu do postele, obložím se léky a horkým čajem a zbaběle stonám. Nechodila jsem nemocná ani do práce, nanejvýš s rýmou.
|
|
| Fern |
|
(23.9.2024 16:46:15)
Urcite je takivych a podobnych silencu mezi nami dost, ale ja k nim nikdy nepatrila, mela jsem se na to dost rada.Ale zas velmi malo kdy jsem byla nemocna
|
|
| Půlka psa | 
|
(23.9.2024 16:54:53)
Každodenní povinnosti, které by se musely plnit i při nemoci, vůbec nemám. To jen, dokud byly děti miminka nebo batolata, protože se musely přebalit, nakojit, nakrmit, uspat, vyvenčit.... Ale nejmladší má osm, takže tohle odpadá.
Ještě nikdy v životě jsem nebyla nemocná tak, že bych nedokázala pracovat z postele a udělat základní věci doma, ale kdybych byla, tak bych to přes koleno nelámala. Ono proč taky....
|
| Půlka psa |
|
(23.9.2024 17:22:30)
Jinak, MM by klidně všechno obstaral. Miluje mě a asi by se staral rád, akorát mám takový nešvar, že mi ani při horečkách není zvlášť blbě. Nebylo mi zle při těhotenstvích, při porodech, při nemocech. Několikrát v životě mě bolela hlava z nedostatku kofeinu po několika dnech bez kávy. Postaral se skvěle, sehnal mi kafe :-D a víc nebylo třeba.
|
|
|
| vlad. | 
|
(23.9.2024 17:10:14)
Nehraju, zbytek domácnosti se o mě postará MM je funkční model, udělá cokoli, a když ho to nenapadne, tak na výzvu určitě a děti jsou samoobslužné
|
| Girili | 
|
(24.9.2024 8:32:34)
"MM je funkční model" - to se mi líbí, tahle formulace. 
Mám svým způsobem taky funkční model, cokoliv opraví, vyrobí na míru, vymyslí technické řešení, o sebe se postará, uvaří, s drobnou radou i vypere ap. Jen je nějak rodičovsky nekompatibilní se třemi menšími členy domácnosti. Reklamovat se to nedá, občas bych to úplně vyhodila...
|
| Tatramelka+3 | 
|
(24.9.2024 8:44:59)
Girili, to je vtipné .
Já mám doma všechno celkem funkční modely, ale prostě nezvládají dělat takové to uklizené útulno, ve kterém bych ráda stonala. Naše představy o útulném domově se naprosto rozcházejí a bohužel jsem v menšině.
|
|
|
|
| Sam01 | 
|
(23.9.2024 17:11:05)
Snažím se vše zvládat,ale ne vždy se mi to podaří. S ohledem na to,že už nemám malé děti si můžu dovolit i marodit.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(23.9.2024 17:28:20)
Nejsem si jistá, kde začíná hra na hrdinku.
Na co se cítím, to udělám.
Co fakt nemohu, to musí udělat někdo jiný.
Když chci, vydržím hodně i přes bolest, ale nikoliv z důvodu hry, ale z důvodu umanutosti.
|
| TaJ | 
|
(23.9.2024 17:36:40)
Ropucho, přesně. Na co se cítím, to udělám, to ostatní buď počká, nebo to zařídí zbytek rodiny. Ale já naštěstí nemocná nebývám, posledních asi 15 let jsem neměla neschopenku, mívám tak jednou dvakrát do roka nějakou rýmičku, většinou na podzim, když se změní počasí a náhle se ochladí. Teď jsem taky pár dní měla rýmu, ale nic, s čím by se nedalo běžně fungovat, nebo pracovat. Obvykle na to stačí mořská voda ve spreji a prolévat se teplým čajem.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2024 17:53:19)
TaJ, já měla jeden covid, který mě docela skolil, jinak také dlouhé roky nic. Jak píšeš, výjimečně lehce rýma, kašel, s čímž lze běžně fungovat.
|
| Stará husa |
|
(23.9.2024 18:05:11)
Já bývám nemocná tak jednou za dva, tři roky, když nepočítám lehkou rýmu. V mládí mě dvakrát skolila pravá chřipka, a to bylo fakt nemožné vstát z postele, horečka přes 40°, zimnice, strašná slabost, bolest celého těla, kloubů, svalů, sotva jsem se doplazila na WC.Jinak i když se cítím zlé, tak jsem schopná uvařit si čaj, udělat něco k jídlu, převléct postel apod. To s tou chřipkou možné nebylo.
|
|
| Půlka psa |
|
(23.9.2024 18:09:41)
Mně bývalo nepředstavitelně zle při menstruaci a nedokázala jsem ani stát, ale od prvního těhotenství mi už není nic. Od té doby už mi ani při nejorších nemocech zatím nebylo tak, že bych nedokázala plus mínus fungovat. Trochu víc spím a držím se doma, ale jinak i v nemocech funguju v zásadě standardně - pracuju z postele, pustím myčku, pračku, sušičku, vysávací robot, vynesu koš, udělám ídlo, vynesuj kočičí záchody,.....
|
|
|
|
|
| sally | 
|
(23.9.2024 18:09:16)
tak ono to není o hraní si na hrdiny.... ale když byly děti malé, manžel musel chodit do práce (aby nás někdo živil), babičky na jiném kontinentě - tak jsem holt musela ty nejnutnější věci udělat i když mi bylo blbě. Teď se to taky občas stane - mám hospodářství a všichni zbývající členové rodiny jsou minimálně hodinu cesty autem od domova a nemůžou se sebrat a odejít z práce / laborek / přednášky jen proto, že mi "není dobře"...
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2024 18:24:49)
Sally, přesně tak, když má člověk za někoho zodpovědnost, do nějaké míry se přemůže, aby zbytečně nepřenášel své závazky na druhé.
Jde asi o to, aby se pocit zodpovědnosti nepřeháněl a člověk se necítil nenahraditelný i tam, kde nahraditelný je.
V krajním případě jsme nakonec nahraditelní všichni, jelikož nikdo není nesmrtelný, že ano.
|
|
|
| Nella+2 | 
|
(23.9.2024 18:13:53)
Super téma. Zrovna tady umírám na nějakou virozu, sotva lezu... Děti taky lehly, musím jen zajistit čaj, jídlo a kapesníky... I to mi stačí. Dneska jsem si vzala den volna s tím že zítra přijdu do práce. No nepřijdu. Půjdu si ráno na 2 hodiny sednout do čekárny pro neschopenku.
|
|
| byvala radka |
|
(23.9.2024 19:18:26)
Ne, kdyz mi je zle, tak nic nedelam
V posledni dobe jsem furt unavena a horko tezko zvladam zaklad, obcas nevarim, pradlo peru, az dochazi
Ale nemam male deti, pubosi se o sebe dokazi postarat sami a uklid pocka nebo udelaji nutne veci
|
|
| Peppa |
|
(23.9.2024 19:22:22)
Nehraju.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(23.9.2024 19:30:44)
Jedině v situaci-doma malé děti + manžel v práci. Jednou i s angínou 39 horečky, to bylo hrozný. Ale zajistila jsem jenom to nejzákladnější - jídlo a bezpečnost, aby se jim něco nestalo.
Nebo při nutnosti být v práci.
Většinou jsem na sebe hodná a odpočívám.
Od tě doby, co důsledně všechno vyležím, už nejsem nemocná každý měsíc. I když ve škole litá pořád něco.
|
|
| Encarna | 
|
(23.9.2024 19:55:34)
Nehraju. Zrovna teď ležím, viróza asi, v práci je toho hrozně moc, začátek semestru, ale s teplotou se fakt drtit nebudu. Mám se ráda.
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(23.9.2024 19:57:51)
snažím se,
nechci ničit sebe ani nakazit okolí
ale zrovna teď mám rýmu, což je jenom nepříjemný, na neschopenku to není, ale ani doma nemůžu odpočívat, protože další dva jsou na tom hůř a další dva nejsou doma, k tomu pomáhám našim, kteří mají zdravotní problémy
a to jsem říkala, že příště budu doma i s nachlazením
|
|
| Čumča. | 
|
(23.9.2024 20:10:13)
Antheo, krásné téma Na hrdinku jsem si hrála, po pár týdnech na JIP už to nedělám. Ale svádí mě to, protože manžel taky dělá hrdinu, vydrží to, co Sisyfos, hotový tažný kůň, potom odpadne první den každé dovolené - když váš protějšek dělá tohle, dost špatně se odnaučuje být hrdinkou, když máte tohle vedle sebe...
|
|
| Rodinová | 
|
(23.9.2024 20:31:27)
Vic nez treba urcite co by nemocna nedelam, delam minimum, pripadne nic, kdyz je mi na umreni, to mi bylo jednou s chripkou a to fakt neslo.
Neslo dojit ani na zachod.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(23.9.2024 21:14:11)
Ani omylem. Když jsem nemocná, tak jsem nemocná a hotovo. Ale já jsem nemocná minimálně.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(23.9.2024 21:37:01)
ani mě nehne
|
|
| Koníček mořský | 
|
(24.9.2024 8:03:41)
Já si na hrdinku nehraju, protože já hrdinka jsem. Když mi není dobře, tak dělám jakoby nic a za chvíli je mi zase dobře. Tělo poslouchám, takže když vyšle signál, půl hodinky si odpočinu a už jsem zase ready. Tak jednou za rok a půl vyšle signál větší, motá se mi hlava a pozvracím se, a musím ležet jeden den. Říkám tomu restart. Prostě je mi jednou za čas ze všeho na nic. A pak už zase dobrý. Naposledy mě sklátila chřipka. V roce 2000.
V práci mě nikdy nikdo nezastupoval, takže když bych měla marodit, pak bych si to vyžrala. Tudíž nemarodím. Doma jsem často byla sama, takže jsem si taky musela poradit, i když mi nebylo dobře a měla jsem povinnosti.
Já prostě hrdinka jsem. A vím to o sobě, proto nejsem nemocná a je mi dobře furt.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(24.9.2024 8:06:07)
Tuhle jsem si to chválila, jak je skvělý, že po patnácti šestnácti letech můžu být v posteli, když jsem nemocná, aspoň dokud je nejhůř. S malýma dětma to nešlo.
|
|
| Tatramelka+3 |
|
(24.9.2024 8:08:32)
Nemocná jsem nebyla ani nepamatuji.
Teď nám na víkend asi dovezla dcerka nějaký moribundus a spaly jsme spolu v posteli. Včera jsem měla pocit, že jsem si to jako vsugerovala a pořád jsem se pozorovala , ale když jsem dnes ráno dosedla v práci, rozbolela mně hlava a začínám cítit škrábání v krku, asi jsem měla dnes zůstat doma. Vařím si čaj a uvidím. Naštěstí mám kancelář sama pro sebe, a když mi nebude dobře přesunu se odpoledne domů. Zítra si třeba poležím a zbytek týdne si dám home office.
Když byly děti malé, tak jsem fungovala děj se co děj. Když si vybavím své nemoci, tak mně když už něco jednou za dva tři roky převálcuje, tak to zpravidla stojí za to. Ale můj muž se na tyhle doby vyloženě těší. Ležím v posteli, do ničeho jim nekrafu a když pak po týdnu vylezu jsem ráda, že jsem to přežila a jsem plná dojmů z toho jak o mne a o sebe pečovali, že ani nekomentuji zaflákanou kuchyňskou linku a drobečky .
|
|
| Girili |
|
(24.9.2024 8:21:43)
Myslím, že nehraju, ale nezvládnu většinou koukat, jak to zbytek rodiny (ne)zvládá a zapojím se nakonec víc, než bych chtěla. Nebo to "zvládají" s takovým řevem, že se v tom stejně nedá v klidu marodit a zvedá mi to adrenalin.
|
|
| Anadar | 
|
(24.9.2024 12:43:50)
No,zrovna teď jsem chytla nějakou virózu
Jak ráda bych ulehla do postýlky s teplým čajem.
A mít něco horečnatého,tak to udělám.Jenomže je to zase jen rýma a kašel bez teploty, takže v práci to přežiju(pacienti snad taky) a doma za odměnu se postarám o návštěvu z USA,která přijela odhalovat své české kořeny
Praktikuji víkendové stonání,to mi tentokrát nevyšlo,jelikož jsme odhalovali ty kořeny.
Vzpomínám si,jak jsem před pár lety dostala strašlivý kašel i s teplotou,během víkendu jsem si sumírovala telefonát do práce,že si opravdu vezmu sick days . A najednou jsem dostala SMS od kolegyně,jestli vím,že budu na pracovišti sama,že nejsou lidi(byly jarní prázdniny),takže mi došlo,že mě opravdu nemá kdo zastoupit,protože kdyby někdo takový byl,nejel by jen jeden program. No,teplota mi slezla a nějak jsem to přežila,mám jen krátký úvazek,tři dny, a čaj s medem byl dost nápomocný.
Covid tuhle kulturu přemáhání se dost narušil,ale te´d už každému otrnulo.
|
|
|
V její náručí
Ondřej Havelka a jeho Melody MakersBrno-venkov 
Karlštejnské vinobraníBeroun 
Povídky malostranskéMělník 
Břevnovské posvíceníPraha 6 
Biskup Tobiáš z BenešovaBenešov 
Ondřej Havelka a jeho Melody Makers
Karlštejnské vinobraní
Povídky malostranské
Břevnovské posvícení
Biskup Tobiáš z Benešova
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)