(19.1.2024 8:35:54) Beat, no to je přesný ! Organizátor navrhl vylet, nikdo se nepřihlásil a po měsíci se holcina divila proc se jako nejede? Ona s tím už pocitala. No je paradox ze znám 2 holky co ro takhle mají- nezapoji se do plánování , organizace a ještě pořad mluví o tom jak jsou free a “ co já vim co bude za měsíc” a pak zrovna ony delaj největší humbuk když se to nekoná, nebo jim někdo nedostatečné četl myšlenky a vylet nesplnuje jejich požadavky Naopak naprosto legitimní je pro mě přístup- výběr a zaříd to ty , já neumím jazyky ( apod) a jsem spokojena se vším
Breburdo, trochu odbocim, ale ta aplikace se jmenuje v ČR whatsup? Všimla jsem si totiž ze to tak říkají i v Českém rádiu a myslela jsem ze to proste říkají špatně .. tady ( Německo se jmenuje whatsapp)
(19.1.2024 8:42:37) " Organizátor navrhl vylet, nikdo se nepřihlásil a po měsíci se holcina divila proc se jako nejede? "
no ale to je přece hloupost od organizátora... jako že něco navrhne a pak trpně čeká? obzvlášť pokud se něco takového opakuje tak snad není problém v návrhu rovnou napsat "kdo se hodlá zúčastnit, potvrďte účast do středy 5.4., kdo nepotvrdí, počítám, že se nezúčastní, kdo má nějaké návrhy, připomínky, nechť se vysloví hned nebo nikdy"... a je hotovo, ne? výrazy "co nejdřív", "včas", "brzy", "později"... to je tak vágní, že každý má to vnímání jinak, co tobě přijde jako "včas", mně může připadat jako "předčasně" nebo naopak "pozdě", proto máme kalendáře a hodiny
(19.1.2024 8:48:14) Rose Nemyslím si, že by útrpně čekal. Prostě tam napsal ahoj nemá někdo chuť jet tady a tady tam a tam? Nikdo neodpověděl, tak se rozhodl že pojede jenom sám se svojí holkou a podle toho se zařídil. To zas přijde normální mě
(19.1.2024 8:54:55) pozor, "trpně" není nutně "útrpně" trpně = pasivně a zase, chybí mi tam ta komunikace organizátora - pokud něco navrhnu do pléna a nikdo nereaguje, uzavřu to po nějaké chvíli sama - "ok, nikdo se neozval, jedu sama"... to přijde normální zase mně
(19.1.2024 8:49:03) Rose, to je pravda. I já jsem usoudila, že musím proste své kamarádce napsat: dej mi vědět do…a přesný termín. Ale protoze ja to mám podle hesla “podle sebe soudím tebe”, tak nějak předpokládám, ze co nejdřív není za tři dny. Už nebudu.
(19.1.2024 9:49:55) Beat, to mi připomnělo jednoho kamaráda, který je ze čtvrtiny Kubánec a jeho "ahora" znamená ale ouplně jinej časovej úsek, než moje "ahora", a měli jsme na to téma už nejednu pěknou lingvistickou debatu ... ačkoli mě to tu v Čechách potměšile učili jako "teď", tak na Kubě je to "cokoli od teď dále, konec tohoto období není nijak omezen" Běžně jsme se minuli v domluvě na dané věci i o celé dny....
(19.1.2024 10:15:49) Já měla kdysi podřízeného, který byl původem kolumbijec žijící už několik desetiletí v ČR. No a docela trvalo, než si to sedlo. Já měla pocit, že nedodává pracovní výstupy. On měl pocit, že dělá vše správně a já na něj neúměrně tlačím. Snad po dvou letech se vyjasnilo, že když nějaká práce bude trvat měsíc, tak u nás znamená due date January 19th, že to musí být dnes hotovo a odeláno. A pro něj to znamená, že na tom dnes pomaličku začně dělat a odešle to February 19th a pořád je v termínu :-D. Pak už nám to šlo dobře; stačilo to chtít měsíc předem.
(19.1.2024 10:08:20) Presne tak, od Beat tam chybi konkretni terminy,vse takove vagni a neurcite; takze to chce UMET SPRAVNE KOMUNIKOVAT a az pak se muze nekdo rozcilovat,ze ten druhy reaguje/nereaguje pozde.
(19.1.2024 9:13:10) Taky znám lidi, co se moc nezapojují, nebo je dokonce obtěžuje každou drobnost řešit půl roku dopředu, ale co je tak znám, nebrblají. Max. brblají, že se je to přeorganizované. Např. jeden kamarád mého muže, jejichž rodinu mám celkem ráda, domluva je stylem: "my se dopoledne u vás stavíme".
No ale mají tři děti, takže nevím, jestli jich bude 5, přijdou jen na kafe, nebo až spíš na ten oběd, tak hned radši volám jejich ženě a domluvím se s ní, protože on nikdy pro druhé nic nechystá, a já tu chci být zásobená, když přijde jejich permanentně vyhládlá tlupa.
Nejhorší je jiný mužův kamarád, volá, co prý děláme o víkendu, on neví, protože ještě potřebuje zjistit, kdo co kde podniká, aby se přidal tam, kde to vypadá nejzajímavěji. Max řekne "hm, uvidim". Stejně jak můj strejda, chce se u nás stavit, tak se o víkendu ptá, kdy budeme v týdnu doma, že by se někdy stavil, ale není schopen navrhnout čas ani den, protože neví, jak by se to JEMU hodilo. Žije sám, nepracuje, pak nás pomlouvá, že jsme v pátek nebyli doma (jeli jsme na víkend) a on za námi jel (nedal vědět). Jemu prostě vyhovuje se NĚKDY stavit a za ty roky nepochopil, že my prostě odpoledne nesedíme s rukama v klíně a nečekáme, jestli se náhodou nezjeví návštěva.
(19.1.2024 9:19:53) Návštěvy přijímám zásadně jen ohlášené, vím kdy, v kolik a kolik. To samé dělám já, na návštěvě se s lidmi domlouvám s tím, že se ptám hlavně jich, zda se jim to hodí. Domluvy dodržuju a dodržování domluv vyžaduju od ostatních. Můj život je můj a nestojím o to, aby mi ho organizoval někdo jiný než já.
(19.1.2024 9:23:51) Kosatko,takové představy má můj manžel.Melibi se mu, když domlouvam s někým dopředu společný program, že jako on ještě neví, jestli nebude něco zajímavějšího a jaké bude počasí ... Ale pak si vzpomene, když vycházíme na výlet, ať zavolám kamarádce, co bydlí po trase, že se stavíme na kafe! No ani to nedělám,hanba by mě ráčkovala.Kdyz už,tak volám, jestli nechtějí s námi jít kus cesty n.se sejít v hospodě, ale nutit se někomu domů na poslední chvíli povazuju v dnešní době za trapas. A stejně snad všichni už mají vzdy jiný program, nikdo z mých kamarádek zatím nežije stylem "celý víkend trcim doma bez programu"
(19.1.2024 9:35:48) Moniko, Tyhle nápady má občas můj manžel taky. Jakože se pohybujeme někde, kde bydlí nějací znami nebo příbuzní a on že, co kdybychom se u nich stavili. Tak mu opět vysvětluju, že neohlasena návštěva spíš naštve, než aby potěšila. Já to tedy tak rozhodně mam.
Občas organizuju nějakou akci buď jen pro pár známých, nevo v rámci spolku, vánoční večírky, sraz od práce pro 15 lidi , sraz tridy atd. Na větší akce mám Excelove tabulky a urguju a připomínám. atd. Obecně informace mailem, detaily přes Messenger nebo Whatsapp.
Neřekla bych, že by se nějak moc měnil způsob komunikace. Ale ty lidi většinou znám a tak vím, kdo se jak chová a od koho můžu co očekávat. Resp. Nemám žádná velká očekávání, co se týká a solehlivosti od nikoho, ani v rámci rodiny. Vše urguju, overuju 😀 Letos mně čeká sraz třídy a autobusový vylet do adventní Wroclawi. Tak pak můžu napsat aktuální zkušenosti 😀
(20.1.2024 18:13:49) Ja mam taky tyhle napady, ale protoze predpokladam, ze kdyz se to tomu druhemu nehodi, rekne to na rovinu a je to v pohode. Takze bych klidne rekla, zavolej, jestli se muzem stavit na kafe, a zaroven ocekavam, ze kdyz se jim to nehodi, reknou ne, az jindy.
(20.1.2024 19:25:56) Myslíš, že když např.budeš někde 100km od domova a zavoláš kamarádům, že se zastavíš, že ti prostě řeknou :"no to NE, až jindy, máme tu bordel, nemáme nic k jídlu, chtěli jsme se na všechno vyprdnout a udělat si línej víkend v klidu?" Se skřípěním zubů přijmou neohlášenou návštěvu a jo, klidně z toho bude bezva pokec...
(20.1.2024 19:35:38) tak ja mam kamarady, s kteryma se bavime na rovinu a neni pro ne problem rict, ze se jim to nehodi vi, ze se neurazime a vemem to v klidu stejne jako ja neohlasrne navstevy bud prijmu nebo ne
(19.1.2024 9:24:55) Ale vlastně mi nevyhovuje ani opačný extrém, s německýma spolužačkama jsme dělaly v zahraničí přechod hor mimo civilizaci, sešly jsme se večer, domluvil se čas odjezdu, karimatky, spacáky, lahve na vodu, trasa, jídlo, ešusy. A prý kde kdy budeme obědvat? No podle toho, kam dojdeme, kde se nám to bude líbit a až budeme mít hlad asi, ne? To pro mě bylo překvapení, že někdo chce mít naplánované i tohle.
(19.1.2024 9:31:19) Kosatko, tyhle podrobnosti jsou nekdy potřebné, aby člověk věděl,kolik si toho má zabalit.Takze by mi třeba nepřišlo zásadní, kdy a kde budeme jíst vlastní svačiny,ale jestli je na cestě hospoda nebo víc hospod a jestli se počítá,že se tam najíme n.nebude čas(případně někdo nechce utrácet...). Někomu jsou tyhle věci ukradené řešit předem,ale pak taky dochází k nedorozuměním až konfliktum ... Pokud organizuji výlet já,rozhodně otázku jídla zahrnují do komunikace
(19.1.2024 9:35:25) Jak už jsem psala, bylo to mimo civilizaci (=žádné hospody) a jídlo bylo domluvené. Ony fakt chtěly, aby se dopředu do mapy neznámých hor udělal puntík, kde se bude obědvat.
(19.1.2024 9:39:56) Kosatko,aha, nepozorné jsem četla.Tak to už je fakt moc, u dospělých osob.Deti ale taky vždycky chtěly vědět "kdy už tam budeme" i v případě oběda
(19.1.2024 11:25:12) Nedávno mi klientka psala, že má k dispozici "zprávy na vocapu" Musela jsem docela přemýšlet,co tím myslí A já tedy taky vyslovují asi /votsap/, protože jsem to slovo dřív slyšela,než viděla napsané (jsem tradičně pozadu v těchto věcech) a všichni to tak vyslovovali (a i jsem si myslela, že má být what""s up)....
(19.1.2024 11:42:54) Dooly, prostě to tak lidé začali vyslovovat z neznalosti a rozšířilo se to. Já to tak také vyslovuji, zcela bezmyšlenkovitě, přestože mi angličtina není cizí, ale toto je mezi lidmi ustálené.
(19.1.2024 12:04:30) "WhatsApp je takto pojmenovany podle fraze what""s up."
ano, tak jsem to slyšela já, když jsem o aplikaci slyšela prvně (what""s up), dokud jsem ji nestahovala, netušila jsem, že to je na konci App, překvapilo mě to a považovala jsem to za roztomilou slovní hříčku... takže pro nás neangličtináře - jak se to tedy vyslovuje?
(19.1.2024 12:16:46) No, ja teda nevim, ale ted jsem si to nechala rict od svych dvou rodilych mluvcich, ktere mam momentalne doma a zni to stejne. Jo, u Anglicana ze severu by byl slyset rozdil, protoze ti vyslovuji up jako up. Anglicane z jihu vyslovuji app a up stejne i podle jich samych.
(19.1.2024 12:27:01) dooly, ještě jednou - pro neangličtináře - jak je to FONETICKY? já chápu, že tě to zaujalo v písemné podobě, ale psala jsi i v rádiu, to je rozdíl, který tedy musí být slyšet (a z rádia tedy asi i výrazně rozdíl, když tě to zaujalo)
(19.1.2024 12:35:12) aha, tak děkuju... no já to mezitím zkoušela naposlouchat na google translator a znělo mi to stejně, jen s rozdílným důrazem... což teda stejně v hovoru bych nezachytila... a jsem tedy "tupý" čech, za mne vocap a taky (asi jako většina čechů) zcela bezohledně skloňuju, takže klidně na vocapu (viděla jsem na vocapu) nebo taky vocapem (pošlu ti to vocapem) teda uznávám, že napsané to působí děsivě
(19.1.2024 12:56:42) Rose já neříkám ze jsou Češi tupi, jenom mě zarazilo to whatsup a tak jsem se už musela zeptat jestli má v ČR aplikace jiný název ( co j vim, třeba kvůli licenci ), ptz mě to prave napadalo už i toho rádia, ale tam se mi volat nechtělo 😆
(19.1.2024 13:14:37) Dooly, ja se omlouvam za zkomoleny pravopis "whatsup", psala jsem to ve spechu a opravdu jsem nechtela takto nikoho zmast... Neprislo mi to v kontextu az tak dulezite...
(19.1.2024 12:37:14) No, podle manzela je to spravnejsi tak, jak to rikaji Cesi, jasne "a" v app, kdezto up je takove otevrene "a", ktere zni trochu jinak.
(19.1.2024 12:39:54) Ja to teda i slysim, kdyz mi to tu predvadi, ale napodobit to neumim, coz neumi naprosta vetsina neanglicanu, takze bych byla v klidu. Ep je nejspis vyslovnost z americke aj, a to je celkove fuj, takze to napodobovat nechceme
(19.1.2024 13:35:56) Jasně, že vyslovujeme v ČR vocap, protože máme aplikace, ne eplikace. Podle mého. Američany tedy v okolí nemám. Taky chodíme nakupovat do ikey, neříkáme ajkea, ajkíja ani ikeja...
(19.1.2024 13:46:44) ... že z jazykového prostředí to každý vyslovuje jinak a je to tak v pořádku. Mimochodem celkem vtipnej web na výslovnost https://cs.forvo.com/
(19.1.2024 13:48:58) Tak česky je to prostě aplikace, tak proč říkat epka (v angličtině asi ta zkratka neexistuje, ne)? To by mě tedy nenapadlo. V angličtině jsem tedy myslela, že se na začátku applikation vyslovuje takového něco mezi a a e, co my Češi většinou vyslovujeme e.
(19.1.2024 13:52:47) App je zkratka application v anglictine normalne pouzivana, v britske anglictine je tam jasne "a" na zacatku, ne "ae", to je spis ta americka varianta. Epka bych nerekla, to je uplne divny.
(19.1.2024 14:01:31) Len no tak to teda koukám úplně. Je pravda že já jsem měla Američana na konverzaci takže to mám asi naposlouchaný od něho ,ale ve slově application bych určitě nikdy neslyšela na začátku áčko mám to naučené že áčko na začátku se čte jako e. Heled a co takový and ? Tam slyším úplně jasne end, případně ještě aend. Ale ant bych třeba nikdy nerekla
(19.1.2024 15:20:52) Len, schválně jsem nalistovala starý tištěný oxfordský výkladový slovník, a je tam fonetický přepis [ae..]. Stejně jako v online slovníku. Což vysloví i tak Brit jinak než Američan, vím, ale opravdu tam není uvedené čisté "áčko"
(19.1.2024 15:22:16) Ropucho, mam ho tu otevreny, muj studijni univerzitni, je tam "a". "ae" jsem nikdy neslysela, krome americkych televiznich poradu.
(19.1.2024 15:26:35) Len, vidíš, tak to je zvláštní... Kdybych uměla vkládat fotky, tak tu stránku vyfotím, můj zažloutlý studijní Oxford University Press 1989
(19.1.2024 14:15:11) Tak jsme si to teď pustila na nějakých stránkách s výslovnosti. Mají tam 5 osob co to vyslovují a 3 krát v tom slyším e, 2 krát a ( na začátku slova application) Foneticky přepis mají jako ae, což je pro můj sluch podobnější českému e než a..
Ale jako fakt by jste vyslovovaly you and me jako jů ant mí?
(19.1.2024 14:51:38) "Jů ant mí" asi ne. Ale rozhodně bych nevěnovala energii tomu, jak kdo vyslovuje WhatsApp . Navíc, když je evidentní, že je to slovní hříčka.
(19.1.2024 16:41:20) Babi, jasně, to není. Ale běžně to lidé píší takhle (špatně), podobně jako píší "hold" ve smyslu "holt" a jiné chyby. I tady to nevidím poprvé. Dooly navíc žije v cizině, jak jsem zachytila.
A dotaz ohledně výslovnosti aplikace jsem pochopila čistě jako zájem, z čeho pramení rozdíl, ne jako rýpaní nebo kritiku.
(19.1.2024 16:46:14) Mně přijde právě z německého prostředí to kort úplně absurdní, němčina vysvětluje spíš tu výslovnost whatsapp s e. Ale ok, však o nic nejde... v česku se říká normálně vocap, v německu zas kort
(19.1.2024 17:21:17) Když už se na to narazilo, mně taky přijde zajímavé to psaní "kort, kord", když ani v češtině, ani v němčině (gar) tam vy výslovnosti žádné T či D zcela jasně není. Zajímalo by mě, jak to vzniklo.
(19.1.2024 17:44:03) Liaa, kort používal i můj bývalý šéf, v různých organizačních e-mailech, kterými obesílal zaměstnance...taky jsem na to poprvé zůstala koukat, úplně mě to bije do očí, ale nevím, odkud pocházel...u nás doma se třeba říkalo "kór", ale nikdy jsem to nikam nepsala, vypadá to strašně
"Kór" se u nás doma říkalo furt , ale "kort" jsem nikdy neslyšela, právě jenom viděla napsané. (Babička, která to používaa nejvíc, pocházela z jižních Čech, pak se přestěhovala do Prahy. Výslovnost tedy bude zřejmě krajová záležitost.)
(19.1.2024 18:09:15) Já myslím, že to bude i záležitost konkrétních rodin nebo okruhů lidí. Variantu "kort" jsem nikdy vyslovenou neslyšela, to vídám až díky sociálním sítím napsané. Pocházím přitom ze západního pohraničí a moji prarodiče používali hromadu germanismů. Variantu "kór" znám v řeči od jihočechů, ale že by to někdo používal v písemné podobě, s tím jsem se setkala také až na sociálních sítích.
(19.1.2024 18:44:12) Kór se používá i s SV Čechách v Sudetech. Zrovna dnescjsem jsem to napsala pres TEAMS kolegovi. Je to vnímáno jako hodně hovorové, což byl i důvod, proč jsem to použila. Do emailu bych to nenapsala.
Taky se dost používá halt nebo holt. Namísto "prostě ". "Ona je halt taková...".
(19.1.2024 18:50:16) Taky se u nás používá kór. Je to z německého gar. Kort jsem viděla poprvé napsané v nějaké diskusi, myslela jsem, že je to nějaká zpotvorenina. Germanismy používala hodně moje babička, říkala tepich, lajntuch, tištuch, biglovat a plno jiných slov, která jsem už zapomněla. V oficiálním projevu se to samozřejmě používat nemůže, sní kór, ani holt.
(19.1.2024 18:54:17) Huso, moje babicka (nar 1920) taky hodne pouzivala germanismy, taky hlavne pojmy tykajici se domacnosti (tepich, lajntuch), skrin byla šífoner atd. Ja jsem ta slova taky bohuzel zapomnela, ale kdyz je nekde ctu nebo slysim, tak si je zapisu do tabulky v pocitaci.
Penezence treba rikala portmonka, to se mi libi, ale to pry z francouzstiny.
(19.1.2024 18:59:27) 77krásko, i šifonér je z francouzštiny, z chiffonier. A portmonka je z portemonnaie.
Taky jsem rané dětství strávila v Sudetech, takže sudetské germanismy jsou mi vlastní. Zvlášť pěkný mi přijdou takový ty zkřížený, třeba "teď děláš haura, aber die Konzen" :)
(19.1.2024 19:43:29) Angrešte, Aber atd ... neznám. Ale u spousty různých výrazů vždycky slyším "to je zase ta tvoje díra po granátu!" - myšleno mé rodiště v s.cechach. Naposledy to tvrdil u "záklechtka".
(20.1.2024 20:33:00) Záklechtka je asi normální kuchařský termín - prostě voda s moukou používaná na zahuštění polévky nebo omáčky. Aber die Konzen se u nás neříká, to tu čtu prvně. Ale u manžela třeba neznají ani kýbl, je to pro ně nádobník, jako že na nádobí a to i když jde o kýbl, který není na nádobí ale třeba na vytírání.
(20.1.2024 20:34:41) Dry, nadobník?! Tak tohle jsem nikdy neslyšela. Záklechtka - já mu to říkala. Ale normálně se mi smál, dokonce i do očí! Had jeden pražskej!
(20.1.2024 20:47:42) Zasjaj, jo, neznají kýbl a celkově víc těch germanismů. A není to proto, že by snad byli nějak citliví na čistotu českého jazyka, to vůbec, spíš je to asi nějak minulo.
(20.1.2024 20:42:07) U nás se vždy říkala zásmažka. Záklechtka slyším poprvé. Nádobnik jsem taky nikdy neslyšela, vždy kýbl nebo kbelík. Aber die koncen jsem slyšela už dřív, ale u nás jsme to neříkali.
(20.1.2024 20:46:15) Stará huso, ale zásmažka je asi s jíškou, ne? Záklechtka se nesmaží, je to jen voda se syrovou moukou. Já přednostně používám jíšku, ale když se stane, že je je jí málo nebo když hodně pospíchám, tak použiju záklechtku.
(20.1.2024 20:55:05) Taj, asi neexistuje. Nádobník je to, čemu se u nás doma říkalo lavor a do čeho se třeba vytahuje mokré prádlo z pračky. Vědro říkají kýbli na vytírání. A pak se v tom vyznej
(20.1.2024 21:01:50) Babi, pro mě je to s držadlem prostě kýbl a vědro je spíš synonymum pro lavor nebo tedy ten nádobník. Ale tam je to jinak. Ale vlastně lavor je tam umyvadlo, od nádobníku se to trochu liší tvarem a hloubkou.
(20.1.2024 21:09:10) Tak vědro má buď držadlo jako kýbl nebo po straně jako dřevěné vědro... To, co je na nádobí je lavor nebo škopek, škopík, umyvadlo...
(20.1.2024 21:47:35) jedna tetička používala výraz i pro kýbl.Jinak si vědro představím dřevěné, z prkýnek,jedno (nebo dvě) prkýnko delší a v něm otvor, za který se chytalo.
Lavor = škopík - mělký, na nádobí,vyprané prádlo, u babičky jsme se v něm i myli
(20.1.2024 21:55:40) Jen jsme u dědy museli dávat pozor a nesměl se zaměnit šoufek určený k tahání užitkové vody ze studny a druhý,který byl na vybírání močůvky
(19.1.2024 19:55:44) "aber die konzen" říkají v mém okolí všichni já tedy jsem ze sudetské rodiny plné germanismů, ale tohle pokládám za hlášku z nějakého filmu, netušít eněkdo odkud?
(19.1.2024 20:05:42) Tak se jmenuje jedna knizka ( Marie Podhajská)🙂 ted jsem si vyguglila, akorat vyznam nevim..Ja jsem to teda v zivote neslysela, co to znamena?🙂
(19.1.2024 20:10:26) Aber die Konzen jsem neznala! A přitom všechny ty lajntuchy, tépichy, zglajchšaltovat, hajc! atp... prarodiče užívali hojně. Rodiče na vodě rauchpauza. A další mnohé. Pinktlich, sicflajš, sichrhajcka, ... ale ty konce ne-e
EDIT: postupně vzpomínám na další: šnuptychl, šrajtofle, ausgerechnet, fajnšmekr, šmirglpapír, mašinfíra a ajznboňák, nýmand, fajrovat, štamgast, hóch, štokrle, posichrovat, šprajcnout se, šprycka, šprušle, echt, vycajchnovat se, šláftruňk, rajzovat, v richtiku
a další, co bych ale řekla, že se úplně běžně používají i dnes napříč republikou a generacemi.
(19.1.2024 20:23:04) Aber die konzen je klasika Tepich, lajntuch, rauchsalon (děda tedy vyslovoval "rauxalón"), sichrhajcka... Všechno už si určitě nevzpomenu, je to skoro čtyřicet let...
(19.1.2024 21:01:16) Babi, no ty jsi úžasná. Úžasná paměť. Všechny výrazy znám! Všechno se to u nás používalo. Ale aktivně bych si nevzpomněla, až když to takto vidím.
(19.1.2024 21:11:23) Ropucho, nojo... vrátím se v mysli o (víc jak) půl století k prarodičům, a slyším je... pak jen vytahuji výrazy, které zní německy. Odhazuji to, co mi přijde současné běžné.
(19.1.2024 21:19:51) babi, ani mi nikdo nepřišlo, že to nejsou čeká slova, možná proto, že němčinu nemám ráda, neumím ji, tak nemám slovní zásobu, abych to poznala
řekla bych, že generace narozená nejpozději za první republiky tyto výrazy používala už proto, že němčina byla všude, jak vzpomínala moje babička, ročník 1912, na začátku první třídy se učili Zachovej nám Hospodine císaře... a o dva měsíce později Kde domov můj,
kdo bydlel blízko hranic, nebo v Sudetech, případně v Brně, ten měl němčinu zažitou
(19.1.2024 21:27:41) Yuki, já v tom tu němčinu nějak cítím, i když ji ovládám jen chabě. Jsou to taková taková to spojení více slov, slabiky s r, š, aj, f... na prví dobrou zní nespisovně, případně archaicky...
(19.1.2024 22:10:00) babi, jo, když o tom přemýšlím, tak samozřejmě, ale já jsem s tím vyrostla, slova jako štokrle se běžně používá, to se o tom nepřemýšlí
tchýně byla učitelka němčiny, vždycky začínala tím, že děckám říkala, kolik už toho znají, právě ty běžné používaný slova
(19.1.2024 22:10:48) U nás se říká zicflajš, se "z" na začátku.
Kromě slov už napsaných, se u nás ještě říká fašírka sekané, a kramfleky bramborákům. Ale zase třeba moje prateta, kterou jako dítě odsunuli po válce do Německa, ještě v 80 používala zase zkomolená česká slova, hodně tedy taková týkající se kuchyně nebo zahrady. A perfektně vyslovovala slova křen.
(19.1.2024 22:13:17) Přesně, žili tu vedle sebe Němci, Češi. Spousta slov se prostě zažila. Jako dnes běžně přejímaná slova z aj. A různě počeštěná aj slova.
(20.1.2024 7:26:17) Stano, ano, to je fakt divny, až nepřirozeny. A asi je to častý, ale kolem sebe to nemám. Moje děti jsou o něco starší a jezdi s partou na hory/lyze/vodu/skaly.. hrajou hry, mají jich velký množství..taky vezou kytary, housle a hrajou a zpívaj. Je to stálá parta 8-15 lidi cca. Když mi pošlou nějaký videa, moc rada si je poustim porad dokola. Mládí, radost, sranda. A i když se sejdou v hospodě , tak povidaji. Nebo chodí na koncerty.
(20.1.2024 8:05:55) Beat, syn normálně chodí pořád sportovat, vede dva kroužky, už teď ví, že o prázdninách bude mladším vedoucím na dvou turnusech tábora a jeden z vedoucích na týdenním příměstském táboře atd. Během roku má brigádu na laserové střelnici.
(20.1.2024 8:57:00) No já spoustu těch výrazu používám v běžném životě, teď často říkám “rozfajruju topení”….smirglpapir uz přešel do běžné cestiny, před lety mne překvapilo, ze správně se jmenuje “brusny papír”
(20.1.2024 9:08:47) Asi tyhle výrazy používají spis lidi, kteří hodně casu trávili s prarodiči nebo s někým, kdo takhle mluvil….často zaznamenám, ze ty výrazy někdo nezná, i starší lidi
V moji rodině se pořad resi firhaňky, já he nesnasim, i to slovo, jak je babička a matka porad chtěly mít na chalupě a mne prisly až moc zdobné
(20.1.2024 9:14:44) Firháňky neznám, ale okolo mě normálně ty slova používají i mladí. Tak ono to do nich lejeme od malička, nějak by mě ani nenapadlo dítěti říct, že něco pálí, automaticky říkám "hajs".
(20.1.2024 10:35:12) "Tapicíruňk" v souvislosti s kočárkem je polstrování kočárku, ne? To asi nebude kočárek samotný, ale to měkké uvnitř konstrukce. Třeba potah sedáku a podhlavník u sporťáku, matrace hlubokého kočárku apod. Nebo ne?
(20.1.2024 9:16:00) Teď koukám na seznam, ze firhanky mají spoustu různých významu, u nás to byla zaclona nebo kus zavesoviny pod garnyzi, takový jeden volán navíc
(20.1.2024 10:25:35) Ono by to šlo určitě vyhledat, které výrazy pronikly do obecné češtiny plošně a které zůstaly lokální nebo generační záležitostí. Moji rodiče pocházeli každý odjinud a rozdíl byl patrný. V sudetském pohraničí byly germanismy rozhodně hojnější.
(20.1.2024 12:12:01) "šnuptychl, šrajtofle, ausgerechnet, fajnšmekr, šmirglpapír, mašinfíra a ajznboňák, nýmand, fajrovat, štamgast, hóch, štokrle, posichrovat, šprajcnout se, šprycka, šprušle, echt, vycajchnovat se, šláftruňk, rajzovat, v richtiku".. Tohle všechno znám od prarodičů a koukám, že se to používalo nejen v německém pohraničí, ale i třeba na Vysočině. V rodišti mého manžela na pomezí středních a jižních Čech ale ne, tam jsem germanismy neslyšela ani od tchánů, ani od jiných místních, asi se tam ten vliv němčiny nějak vyhnul. Zas tam byly jiné výrazy, kterým jsem nerozuměla.
(20.1.2024 18:31:55) Tak tyhle echt běžný slova jako karfiól, flaška, fusekle... co používaj i děti po celé republice asi nemá smysl uvádět v "babiččiných germanismech". Ale když jsme u toho, tak ke šnyclu dodávám šnytlík, kýbl, herka, hajzl, kripl, ksindl, šmejd, haksna, cemr.
(20.1.2024 18:51:14) Jo, to jsem myslela ze vsechno pouzivala i nase generace celkem bezne. Jen lajntuch jsem znala pouze od babicky. Taky okřínek, to je ale ceske slovo. Aber die Konzen, to jsem tedy v zivote neslysela.
(19.1.2024 19:10:36) Sedmi, babička byla ročník 1901 a jako mladá holka sloužila v židovské rodině, kde se mluvilo jen německy. Jsem si teď vzpomněla, že mi říkala, že jsem Páter langsam, jak jsem byla už coby malá pomalá a líná.
(19.1.2024 20:09:20) Babička /1903/ říkala firhaňky a langsam taky, k tomu ještě vždycky podotkla- langsam- dojdem dojdem, nedojdem nedojdem:), prostě když byl někdo pomalý a líný.
(19.1.2024 20:50:58) "dojdem dojdem, nedojdem nedojdem" - o tom je celá písnička
nevím název
ale úryvek textu:
Řekni mi želvo řekni, proč tak pomalu jdeš tím ztratíš mnoho času, a nikam nedojdeš
Jsem pětset let už stará a dosti času mám o mistr Mississippi, teď já ti radu dám:
Jdeš pomalu či rychle, vždy stejně plyne čas, jdeš vpravo nebo vlevo, svůj cíl tam najdeš zas. Tam každá cesta končí, tam končí každej cíl o mistr Mississippi, tam dál už není nic.
(19.1.2024 12:37:52) Rose, jak píše Len, rozdíl je kosmetický. Já jsem si teď schválně poslechla na slovníku, jak mají namluvené "up" a "application". A přiznám se, že rozdíl neslyším. Jsou slova, kde je rozdíl těchto hlásek slyšitelný i pro mě, ale tady tedy opravdu ne. Někde to "app" asi vyslovují výrazně šířeji (nevím, kde žije Dooly).
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Běžně jsme se minuli v domluvě na dané věci i o celé dny.... 
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Tříkrálová OkořPraha 6 
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Tříkrálová Okoř
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)