| Bouřka | 
 |
(4.12.2022 23:39:37)
Respekt odemknul článek Petra Třešňáka o problematice péče o lidi s náročným chováním. Smutné to čtení. Vkládám spíš pro zajímavost, k diskusi toho asi mnoho není, je to prostě dlouhodobě zanedbávaná oblast. A poměrně vhodně to doplňuje téma vzpomínající Elí a její boj se systémem.
https://www.respekt.cz/tydenik/2022/47/kdo-zabil-dorotu-s
|
| Půlka psa | 
|
(5.12.2022 0:22:44)
Dík za článek. Pak si ho přečtu.
Až na základě toho rozhovoru s Ellí mi došlo, jaké je štěstí v neštěstí, že můj bratr (autista s mentálním postižením) nemá žádné výkyvy nálad a žádnou agresivitu.
Po pravdě mi vždycky přišlo takový na houby, že nemá prakticky zájem o jiné lidi a naprojevuje k nim žádné emoce. Pečovatel pak nemá uspokojení z interakce, protože tam chybí odezva. Vysílá, ale je to jednosměrka a zpět nic nepřijde.
Doteď mi vlastně nedocvaklo, jak velká komplikace je nestálost nálady. Brácha nic takového nemá a jak skoro vůbec nedává najevo emoce, tak funguje naprosto předvídatelně a ovladatelně. Člověk si s ním sice moc nepokecá, ale je to s ním vlastně jednoduchý. Může třeba pracovat v chráněné dílně a nehrozí, že by ho nechtěli. Úplně se stydím, že mi ani nedošlo, jaké máme vlastně štěstí, a jak strašně komplikovaný a složitý to celý může být.
Na Ellí myslím a doufám, že se to nějak vyřeší, protože ta situace je fakt hrozná.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(5.12.2022 0:50:49)
no taky se můžeš podívat na tohle video s Třešňákem
https://video.aktualne.cz/dvtv/tresnak-lide-s-mentalnim-postizenim-zazivaji-tyrani-smrt-dor/r~1ad34c7c6b2111edba63ac1f6b220ee8/
|
|
| Bouřka |
|
(5.12.2022 1:02:21)
Půlko jo, já jsem si celou dobu vědoma, že v rámci toho, co autismus může obnášet, jsme na tom vlastně zatraceně dobře. Což je hodně dané tím, že intelekt mají v normě, a i když to narušení řeči u dcery je hodně výrazné, tak její schopnosti jí dovolují to kompenzovat na takové úrovni, že ty bazální věci dokáže nějakým způsobem sdělit a stále je tam slušný potenciál k posunu. Hodně mi to ale připomnělo to nejhorší období, které jsme si s ní prošli, kdy měla strašné záchvaty a my nevěděli, co se děje. Intuice mi napovídala, že je zatím možnà bolest, ale nic se nenašlo. A mám dojem, že to byla Rodina, kde se mi dostalo vodítek, které mi to pomohly rozlousknout.
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(5.12.2022 7:43:49)
Četla jsem vcera...smutné ctení,jak píšes.
|
|
| Buřt |
|
(5.12.2022 8:11:47)
Je to vážně smutné čtení, situace je těžká na všechny strany.
Je strašné, když pěčovatelé takto selhávají, na druhou stranu, mají dost podpory ?
|
|
| Despi | 
|
(5.12.2022 12:46:45)
Tak já jsem prekvapená. Myslela jsem, že takové věci se už nedeji. A už ne systémově.
Ale pravda je, že lidé casto nemají trpelivost na vlastní "normalni" dítě natož člověka co se neumí vyjadřovat dlouhodobě. Když neposlechne dám mu na zadek a ne.eru se s ním, že? Je to jedno jestli dítě nebo postižený.
A vlastně když jednotlivé situace neumím řešit, nemám podporu, alespoň si vybiji vlastní frustraci..
A jak se říká: ryba vzdy smrdí od hlavy. Takže systémové selhání, které přetežuje lidi. A ti pak asi reagují úplně blbě. A jakmile ti to jednou projde, stane se z toho norma.
Každopádně smutné čtení. A smekám před lidmi co to zvládají. 
|
| Buřt |
|
(5.12.2022 12:52:40)
Despi, ano, ale tady snad nejde o to, že člověk neposlechne, ale že tě třeba napadá.
A určitě je problém, že ten pečovatel nenašel cestu, jak tomuto předcházet - jako ty takřka svaté sestry z článku.
Na druhou stranu, někdy to nezvládnou ani rodiče, kteří potomka znají nejvíce.
Ach, je to těžké.
Úplně chápu, že ta agresivita je stopka pro příjem do mnoha zařízení.
|
|
|
| Jáňa+tři sluníčka | 
|
(5.12.2022 12:54:43)
https://www.dvtv.cz/videos/jaky-je-zivot-s-autistickym-synem-s-narocnym-chovanim-neni-nikdo-kdo-by-vam-pomohl-rika-antosova?fbclid=IwAR3fwv-QLsrOftALeW56aKYD9riV7xbxD6TRICbjL_MkmII7EUDdHH6DhJw
|
| Jáňa+tři sluníčka |
|
(5.12.2022 13:00:08)
šílená je ta bezmoc pečujících rodin, když není nikdo, kdo by se s nimi o péči podělil, což vede některé zoufalé a přetížené rodiče k nutnosti vzdát se rodičovských práv k dítěti, kdy se pak stát prostě postarat MUSÍ, to je prostě celé špatně nastavené! Snad se pod náporem informací "zdola" systém trochu pohne a pomůže rodinám tuhle řeholi alespoň trochu naředit. Super rozhovor, který určitě stojí za shlédnutí!
|
|
|
| Viollett | 
|
(5.12.2022 15:18:24)
V zařízení, kde se vražda stala, mám na jiném oddělení sestřenici, které dělám posledních asi 12 let opatrovnici. Jako dost velké selhání ze strany zřizovatele vnímám, že o tom, že se přímo v zařízení něco takového stalo, jsem se jako opatrovnice dozvěděla až před 14 dny z Respektu. To, že se v domově něco děje, se dalo vytušit ze změn ve vedení, které tam nastaly (asi 3/4 roku bylo zařízení bez ředitelky, pouze zastupující provizoria), ale jinak opravdu ticho po pěšině. Také bych celkem očekávala, že bezprostředně po publikování článku přijde alespoň nějaký "uklidňující" dopis opatrovníkům. Nic.
Sestřenice má naštěstí obrovskou kliku, že je na oddělení, řízené naprosto úžasnou vedoucí, která má toto zaměstnání jako poslání. To se odráží na výběru personálu v jejím oddělení a na celkové péči o klienty.
ALE: pracovníci tohoto naprosto úžasného oddělení narážejí dnes a denně na nekompetentnost v jiných útvarech. A problém je, že svoje kompetence překročit nemohou. Čili: oni doprovázejí klienty k lékařům, ale zdravotní stav nesmějí znát - ten má na starosti zdravotní úsek. Zdravotní úsek pracuje nekvalitně. A tak nastávají stejné situace, jako jsou popsány v článku (neidentifikované bolesti zubů). Konkrétně: sestřenice (do té doby "běžná" autistka se svými rituály) najednou začala mít záchvaty, které byly tišeny Algifenem, někdy to pomohlo, někdy ne. Zdravotní úsek ani praktická lékařka přes opakované intervence z oddělení nic nevyřešily. Musela jsem nastoupit já, odvézt sestřenici k odborným lékařům 150 km daleko, aby se zjistilo, že má sestřenice drobné žlučníkové kameny a že tedy má klasické žlučníkové záchvaty. Já jsem musela zajistit operaci a nechat se se sestřenicí hospitalizovat (neřešitelné v případě klientů se stejným problémem, kteří mají jako opatrovníka město). Před operací i po operaci jsem vedla nekonečné diskuse s vedoucí kuchyně, která nechápala, že do žlučníkové diety nepatří guláš a podobné mňamky.
Upřímně řečeno se dost divím, že pracovnice toho oddělení se na to ještě nevykašlaly, já na jejich místě bych z důvodu bezmocnosti už dávno vyhořela.
|
| Viollett |
|
(5.12.2022 15:35:39)
Pardon, ne vražda, ale zabití z nedbalosti. Aby nebylo někomu, kdo si postiženého osedlá jako koně a kdo po "zabití z nedbalosti" předá bez mrknutí oka směnu, ubráno na cti.
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(5.12.2022 16:28:52)
Viollett, napsala jsi to přesně, musí být nesmírně těžké nevyhořet, protože systémová podpora pro opatrovníka prostě neexistuje. A utáhnout to dobrou vůlí a snahou delší dobu prostě nejde.
Článek jsem četla na několikrát, tolik bezmoci na všech stranách...
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(6.12.2022 22:41:57)
Jo,přesně.Totální bezmoc.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)