Mariana +2 |
|
(17.1.2020 20:50:53) No jo, takhle asi vypadám já. Přísahám že tím nic nemyslím, a vnitřně jsem naopak konstantně velmi spokojený člověk.
Ale mám prostě takový zakaboněný výraz (asi teda). Plus v kombinaci s tím že blbě vidím, se mi celý život stává že někoho přehlídnu a nepozdravím. Takže jsem ještě za nezdvořáka.
Kdysi v dávnověku, kdy jsem byla ještě mladá (a krásná), tak jsem byla považována za namyšlenou a nedostupnou, takovou tu "ledovou" královnu. Mladistvý pel již je v čudu, takže teď už jsem jen za tu zachmuřenou až arogantní s nepřítomným výrazem.
Ale je to holt ksichtem no .
|
Ropucha + 2 |
|
(17.1.2020 20:55:17) Mariano, přesně! Za mlada jsem byla pro všechny, kdo mě neznali, nafoukaná. Dneska už také předpokládám, že jsem prostě jen zamračená baba
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(17.1.2020 21:22:54) Mariano, taky nezdravím, ale nemohu to svádět na zrak. já můžu čumět přímo na toho člověka a "nevidět ho" ani neslyšet jeho pozdrav, protože prostě přemejšlím a jsem mimo, v takovým lehkým transu, kterej mi asi pomáhá ten život nějak zvládnout nebo co
|
Mariana +2 |
|
(17.1.2020 23:09:07) Tak já nosím brýle že jo, tak úplně jen tím zrakem to asi není, i když ostříže ze mně ani ty brýle neudělaly. Já jsem asi taková do sebe ponořená, zvlášť když jdu, ve známém prostředí jedu tak nějak na "autopilota" či co, prostě jsem myšlenkami asi bůhví kde, tak prostě nevnímám to okolí.
Ale holky teda, jsem asi ráda že nejsem sama. Vždycky jsem si dřív připadala, že jsem totální nespolečenský a nezdvořilý exot. Asi totiž neznám ve svém okolí nikoho kdo to tak má. Obzvlášť když si to "nevšimnutí" brali někteří lidi asi i dost osobně, třeba "získaní" příbuzní se i urazili. Jednou jsem prý totiž i přešla na druhou stranu (nic netuše). Většinou nechápou že to opravdu není schválně.
|
Ropucha + 2 |
|
(17.1.2020 23:13:01) Mariano, já jsem schopná takhle odignorovat na ulici vlastní dítě. Ale vlastní děti se mi jenom smějí a odpustí mi to, jiní se možná urazí.
|
Mariana +2 |
|
(17.1.2020 23:30:34) Ropucho tak vlastní děti zatím mám povětšinou pořád dost blízko, ty ještě "nepotkávám". To mně možná teprve čeká Jako blízcí příbuzní mně už znají, tak mně případně z toho "transu" proberou, a neberou to úkorně. Ale mám několik sourozenců, tak skrz švagrové ty jejich rodiny, tam se to teda stávalo. Ani asi všechno nevím, jen párkrát jsem se to pak dozvěděla.
Ale zas teď ke stáru se občas snažím jít do sebe, zvítězit nad svou dumavostí, a to pak zas třeba v supermarketu zdravím každýho, kdo je mi i jen trochu povědomý, radši. A to zas hledí ti co mně neznají
|
Ropucha + 2 |
|
(17.1.2020 23:42:15) Mariano, tomu velmi rozumím. Já navíc ne vždy nosím brýle, i když bych měla, takže to je na trapas zaděláno.
|
Senedra |
|
(18.1.2020 8:58:05) Já se mračím, hlavně kvůli brýlím. Když dostanu nové a vidím lépe, tak hned vypadám veseleji
|
Senedra |
|
(18.1.2020 9:06:19) A jinak - opravdu znám dva, tři lidi, u kterých výraz obličeje vypovídá o vnitřním nastavení. Takoví ti věční nespokojenci, pesimisté, věčně hledají někde nějaké chyby, jsou vztahovační...
|
Ropucha + 2 |
|
(18.1.2020 10:37:47) Senedro, tohle, co tu popisujeme, jsou prostě jen výrazy uzavřenosti nebo momentální duchanepřítomnosti. Ale jinak je podle mě výraz člověka velmi vypovídající. Ve většině případů stačí mimika, pohled, držení těla, pohyby, a lze odhadnout, jaký typ člověka máš před sebou, aniž by promluvil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lefff |
|
(17.1.2020 22:27:56) Mám to podobně, včetně té ledové královny a nezdvořáka. Mívám okolo sebe bublinu, nevnímám a jsem schopna přehlédnout známého člověka na metrovou vzdálenost. Nepřístupný výraz a zrychlený krok nasazuju, když zmerčím někoho s letáky nebo nabídkou produktů k vyzkoušení.
No a další věc - mám od přírody melancholicky působící obličej (což mě neskutečně štve), neumím se slušivě usmát a nejnormálněji vypadám fakt s RBF. Profesionální úsměv člověka přicházejícího denně do kontaktu s desítkami až stovkami lidí zvládám s přehledem, ale není to moje základní nastavení. Pokusy o fotoúsměv většinou končí tím, že vypadám jako kombinace Hugh Granta s Nicolasem Cagem. Být to na mně, vypadám jako Eva Green, ale smůla, no.
|
Mariana +2 |
|
(17.1.2020 23:16:26) Ke mně si věčně v mládí někdo přisedal třeba ve vlaku ... slečno vy jste nějaká smutná...
Nevím, možná to byla nějaká oblíbená univerzální balící technika. Ale poslouchám to celý život, tak mně tu neskutečně štvalo. Navíc jsem nekomunikativní a uzavřená, takže jsem dotyčného vždy tak maximálně sjela pohledem a dál si četla. Ale byl to prostě spíš takový obranný mechanismus, No jo no, já se nikdy neuměla snadno seznámit. Prostě bubák
Stejně tak neumím úsměv "na povel", na fotkách to vždycky vypadalo děsně. Umím nejvýš "neutrál".
|
|
|
|