ivett30 |
|
(5.9.2018 12:53:58) Vždycky jsem si myslela, že studium při mateřské se týká pouze maminek, které si pořídily rodinu příliš brzy a nestihly tak dostudovat. Myslela jsem si, že mě, která jsem porodila ,,až" v 25 letech a odpracovala jsem si tak několik let praxe se toto netýká. Nedávno jsem četla článek na téma ,,Návrat do práce po mateřské". Článek pojednával o tom, jak obtížně se ženy po mateřské vrací do práce a nabádal, že by v podstatě všechny ženy při mateřské měly začít studovat a získat tak vyšší kvalifikaci ve svém oboru nebo i jiném oboru, aby o ně ještě někdo měl na trhu práce zájem. Také jste začaly při mateřské studovat, aby jste měly po jejím zkončení větší uplatnění? Nebo se spoléháte na to, že dosavadní kvalifikace a praxe Vám stačí?
|
Analfabeta |
|
(5.9.2018 13:04:42) Když jsem byla na mateřské, měla jsem dokončenou VŠ. Na mateřské jsem si dodělávala doktorát. Já bych ho nedělala, ale byla jsem na setkání po xx letech po absolutoriu a kromě mne a ještě jedné spolužačky ho měli všichni, ta spolužačka měla zažádáno a čekala na termín. No, a mne do toho ukecal náš "třídní učitel". Musela jsem se do toho dát chcouc nechcouc, kdy jsem mu to rukou dáním slíbila, protože sliby se mají plnit.
|
|
Stáňa * |
|
(5.9.2018 13:08:55) Začala jsem studovat hned po skončení mateřské, a to z jednoho prostého důvodu. Během mateřské by mně neměl kdo celodenně hlídat dítě, zatímco po MD šupajdilo do MŠ. Mít hlídání, tak bych studovala během MD, určitě by to bývalo méně stresující pro všechny než pak kombinace zaměstnání, dojíždění 360 km do školy a často nemocného dítěte.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(5.9.2018 14:24:50) nestuduju, makam :)
|
|
Monika |
|
(5.9.2018 20:59:55) Ustrnula jsem na 7 let a nic zásadního se nestalo. První dítě se mi narodila v 33, měla jsem za sebou 9 let praxe a žádnou další VŠ jsem fakt studovat nechtěla, byla jsem spokojená s tou jednou. Vytížená jsem byla rozhodně dost, že bych tou školou vyplňovala nějakou "nudu". Bývalo by pro mě bylo fajn spíš věnovat se studiu Aj (můj celoživotní komplex), ale prostě "se mi nechtělo". Studovat něco jen proto, že jsem si to přečetla v nějaké "moudré knize", to mi přijde jako nesmysl. Buď studovat chci a pak přemýšlím, jestli to dám a zkusím si pro to udělat podmínky a nebo si prostě "užívám", to co mám, tj. děti, případně nějaké své koníčky a pod., když je možnost. Způsobovat si za každou cenu nějaký stres mi přijde jako forma masochismu ...
|
|
|