Ustrnula jsem na 7 let a nic zásadního se nestalo. První dítě se mi narodila v 33, měla jsem za sebou 9 let praxe a žádnou další VŠ jsem fakt studovat nechtěla, byla jsem spokojená s tou jednou. Vytížená jsem byla rozhodně dost, že bych tou školou vyplňovala nějakou "nudu". Bývalo by pro mě bylo fajn spíš věnovat se studiu Aj (můj celoživotní komplex), ale prostě "se mi nechtělo". Studovat něco jen proto, že jsem si to přečetla v nějaké "moudré knize", to mi přijde jako nesmysl. Buď studovat chci a pak přemýšlím, jestli to dám a zkusím si pro to udělat podmínky a nebo si prostě "užívám", to co mám, tj. děti, případně nějaké své koníčky a pod., když je možnost. Způsobovat si za každou cenu nějaký stres mi přijde jako forma masochismu ...