| Monika |
 |
(3.9.2018 21:24:00)
A co znamená "uspávám 2-3 hodiny" - to jako jsi s dítětem v posteli nebo v místnosti potmě a čekáš až usne? To si neumím představit, byla bych vzteky bez sebe, s nervama v kýblu a to dítě by neusnulo tuplem??? Přeci někdy musí to dítě být opravdu ospalé a usnout relativně rychle, ne? Že se budí v noci, to možná může být nějaká "smůla" nebo hodně těžce identifikovatelný důvod, ale "uspávání 2-3 hodiny" mi přijde jako nesmysl - to dítě tedy prostě asi nepotřebuje ještě spát, když neusne takovou dobu? Myslím, že se "nervujete" vzájemně a chtělo by to vnést klid, ale chápu, že se spánkovou deprivací se hledá fakt těžko.
Já tedy jsem ten typ "nechat vyřvat" (tedy samozřejmě s tím, že jsem v různých intervalech za dítětem chodila a "utěšovala"), mně to fungovalo a rozhodně mám na to lepší nervy než na "uspávání" trvající dýl než 15 minut.
|
| Bouřka | 
|
(3.9.2018 21:30:05)
Moniko, to není nesmysl, dítě je jetý, chce spát, ale nemůže zabrat. Mladší mi usínala většinou relativně slušně, ale starší byl přesně tenhle případ. Čím byl unavenější, tím byl frenetičtější a nemohl zabrat. Prakticky neexistoval stav tak akorát unavený, aby brzo usnul. Buď ještě nebyl dost unavený, a nebo už byl přetažený a vyváděl.
|
| TaJ | 
|
(3.9.2018 23:37:47)
Bouřko, jo, my to měli úplně stejně...buď ještě nebyl dost unavený a nebo potom se to v kratičké době zvrhlo v přetažení a taky nemohl usnout...2-3 hodiny jsme tedy neuspávali, většinou stačila cca hodina, postupně s věkem se to zkracovalo...i teď v 10 má trochu problém si sám říct, kdy už je unavený a chce jít spát....do poslední chvíle tvrdí, že se mu spát nechce a když ho teda necháme, aby si to určil sám, tak to často skončí nějakou scénou, jejíž jediný důvod je, že už je prostě přetažený...ale sám si to nepřizná ani náhodou...takže my svým způsobem "uspáváme" i teď, ale vypadá to tak, že ho zaženeme do postele trochu dřív, on jak není unavený, tak ještě nějakou dobu něco vypráví - zážitky, plány, všechno možné, při tom se trochu zklidní a unaví a pak zhasneme a obvykle za pár minut spí...ale aby nám dal dobrou noc a odešel sám spát, to se nám ještě nestalo... jako mě to nevadí, mám to povídání před spaním ráda, kolikrát se dozvím spoustu věcí, které by z něj za "bdělého" stavu přes den ani nevylezly a je to fajn...a taky je mi jasné, že to nebude trvat věčně, přijde doba, kdy už o to třeba stát ani nebude...
|
| Bouřka |
|
(4.9.2018 0:09:51)
Tino, mně když dítě řekne, že je unavený a chce jít spát, tak jdu rovnou pro teploměr.
|
| TaJ |
|
(4.9.2018 0:19:51)
Bouřko, jo, takhle to máme až tak posledních pár let...ale jinak když byl menší a byl nemocný, tak teplotu jsem na něm poznala jedině, že mi přišel na dotek teplejší, jinak řádil a hrál si jako jindy, dokonce většinou i normálně jedl a to i když měl 39...nechápala jsem....až od takových cca 8 let vypadá při teplotě sklesle, do té doby byl i při vyšších horečkách úplně v pohodě a třeba přes den vůbec nespal...
|
|
|
| TaJ |
|
(4.9.2018 8:41:04)
Taodvedle, já tě chápu, ale nic děsivého na tom fakt není, protože my dvě máme každá dost rozdílnou situaci - my společně stolujeme párkrát do týdne, několikrát týdně (jeden týden 2x a druhý týden 5x) se vracím domů po půl deváté večer (o víkendu o hodinu dřív), kdy už manžel se synem jsou samozřejmě po večeři...obědy má syn ve škole, manžel doma, já doma nebo v práci...takže několikrát do týdne se se synem vidím ráno, když jdeme do školy a pak až večer, než jde spát...ráno spolu nesnídáme, manžel odchází o hodinu dřív, než my, já snídám v práci, doma ráno ještě nemám chuť a syn se u snídaně probírá, takže si s ní zaleze k pohádkám, v klidu se probere, nasnídá, nahází na sebe oblečení a jdeme... Takže ono to ani tak není o tom uspávání v pravém slova smyslu, ale prostě si spolu večer před spaním popovídáme, on se trochu zastaví, zklidní, já se ledacos dozvím...mám to ráda...volný mám pak zbytek večera, chodím pozdě spát...manžel chodí spát naopak brzy, tak stejně ve všední dny spolu večery moc netrávíme... Jinak u společného stolování bych se stejně nic moc nedozvěděla, syna jídlo nebaví, takže se od něj snaží zdrhnout co nejdřív, takže žádné dlouhé vysedávání u stolu a klidné povídání se stejně nekoná...
|
|
|
|
|
. Tak můžeš zkusit, i když už jsi nějakou homeopatii zkusila. Jinak hodně sil 
), se spanim velke potize, uklidnilo se to nekdy kolem 3 let.
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)