| Pole levandulové | 
 |
(24.5.2016 10:54:41)
Matka meho dedecka byla ucitelka a syna pocala s bohatym stavitelem. Odmitla zanechat sveho povolani a odmitla se vdat, aby mohla budovat karieru. Syna /narozen 1913/ po porodu dala pribuzne v rodine, ktera mela zrovna sama miminko a ta dedecka vychovavala jako vlastniho. Stavitel sice zanevrel na ucitelku, ale nikoli na sveho syna, ktereho uznal za vlastniho, staral se o nej a nakonec po nem deda zdedil dum na nabrezi vedle Tanciciho domu. Dalsi deti uz stavitel nemel, vzal si starsi zenu s nejakou telesnou vadou, ktera ji mit deti neumoznovala a ta mela meho dedecka rada. Asi nikoho neprekvapi, ze ta "matka ucitelka" zemrela ve vice nez 100 letech zcela osamela a nikdo ji ani nenavstevoval, prestoze najednou o dospeleho a uspesneho syna stala.
Babicka /tez 1913/ byla ze 3 sester, z nichz vzdy dve se spolu v dospelosti nebavily a byly nastvane na tu treti, ktera se chtela bavit s obema / ktera se s kterou bavila se prubezne menilo/.
|
| Viola |
|
(24.5.2016 11:02:36)
No jo, ale to ta učitelka žila v době, kdy musela vystudovat a pak všechno zahodit, protože tehdy platily zákony, že učit smí jen žena svobodná a bezdětná. (Muž mohl samozřejmě učit bez omezení). Takže otěhotněním stála před volbou svobody nebo totální podřízenosti a závislosti na muži (a čert ví, jakou ten muž měl povahu).
A pokud se nepletu, tak podobná omezení se týkala i jiných státních zaměstnanců. Třeba vojáci z profese se, tuším, nesměli oženit do třiceti let.
|
| Pole levandulové |
|
(24.5.2016 11:10:32)
Violo, tak si nemela porizovat dite. Dedeckuv otec byl hodny clovek, rozhodne svou tehotnou pritelkyni neodvrhl, naopak si ji chtel vzit, znala ho i moje mama a tyran to rozhodne nebyl. A nezlob se, ale odlozit dite a nestarat se o nej kvuli tomu, aby mohla delat jedno konkretni povolani, kdyz by se jiste naslo dalsi /mohla treba ucit soukrome/ ? To fakt neni normalni.
A babicka se vlastne narodila jako nemanzelska taky, akorat tam to snad bylo kvuli tomu, ze rodice mladym snatek nechteli schvalit, tak pockali, az jim bylo 21 /a dceri 1 rok/ a vzali se a meli pak jeste ty dalsi dve deti.
|
| breburda71 | 
|
(24.5.2016 11:20:55)
Pole, to taky nechápu, ale lepší, než kdyby šla na potrat..manželova babička vyprávěla o své mamince ( zase jiná prababička), že chodila asi tak jednou za rok do vedlejší vesnice, a když se vrátila, tak brečela,dlouho leželaa postel byla celá od krve, že se jako děti hrozně o ni bály..Chodila k potratářce, tenkrát to byla paní vyhlášená, pak jednou nějaká paní vykrvácela v příkopě, tak ji zavřeli..
I manželova babička byla na dvou potratech, po roce 1948, když jim všechno sebrali a nedali ani potravinové lístky,přijali ji do nemocnice v jiném okrese, museli dost tučně podplatit primáře, byla jakože na operaci mandlí a večer jí místo toho udělali kyretáž..a druhý den rychle domů, jednou ten plod byl už asi i větší, taky hrozný..do smrti si to vyčítala a litovala, že to nějak měli zvládnout..
|
|
| Viola |
|
(24.5.2016 11:25:30)
No jasně, že si neměla pořizovat dítě, když věděla v jaké je situaci a co riskuje.
Jen chci říct, že dobové souvislosti byly prostě jiné než dneska a zákony mnohem utaženější.
Narazila jsem v jedné životopisné knížce z první republiky třeba na případ, kdy voják - důstojník měl manželku, bezdětný vztah se rozpadl, ale ona se pochopitelně, ze společenských důvodů, nebyla ochotná rozvést, takže došlo jen k nějaké rozluce, kdy žili zvlášť, ale formálně v manželství.
On navázal nový vztah, přítelkyně otěhotněla a on dítě musel zapřít, protože jako armádní důstojník ho mít nemohl a ta žena dítě ukryla někde na venkově u příbuzných, aby dítě nebylo na očích a neohrozila profesně důstojníka. Dítě vychovalo její příbuzenstvo na vsi a ona za ním jezdila jen na návštěvy jako tetička z města.
|
| Pole levandulové |
|
(24.5.2016 11:40:29)
Dobove souvislosti jsou samozrejme v rodine zname, presto s ni potom nikdo nechtel nic mit, tak to asi tak bezne a pohodove rozhodnuti nebylo ani tehdy. Bylo to od ni velmi sobecke, prestoze dedecek to s pestounkou naopak vyhral, brala ho jako vlastniho /a on ji i maminko rikal/ a s "bratrem" je oba nechali vystudovat. Bratr byl lekar, hodne pak pomahal lidem v koncentraku a zdravotne to pak bohuzel po valce brzy odstonal a zemrel, dedecek byl ekonom a dozil se vysokeho veku.
|
| Viola |
|
(24.5.2016 11:55:35)
Běžné a pohodové rozhodnutí volba jestli se vzdát dítěte asi nebyla nikdy, v žádné době. Však to taky dobře zapadlo mezi "divoké historky" o tom, jaké životní kotrmelce se v rodech děly.
|
|
|
|
| K_at |
|
(24.5.2016 13:37:49)
Marie Montes. udelala, pokud vim, to same. A co z toho vzeslo... Vzdala se syna, aby mohla ucit. Nerikam, ze je to spatne, ani dobre.
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)