Dovolila jsem si vykrást Umami:
Máme v rodině souvislou řadu žen, které vstupovaly do manželství s outěžkem.
Taky máme historku, jak cca v r. 1870 jeden pán chodil za mou praprababičkou a zbouchnul ji a při tom namlouvání si shodou okolností namluvil její o šestnáct let starší ovdovělou matku a tu si taky vzal. Dítě praprababičky, pak vychovávala její matka s tím čiperným mladíkem jako vlastní.

Jaké nezvyklé až divoké životní zážitky a zkušenosti máte v minulosti svých rodů? Snad v každé rodině se najdou příběhy, co by vydaly na román, často drsné situace přinesly vypjaté časy válek.
U nás zhruba před 100 lety proběhlo třeba to, že vdovec s dětmi si zcela pragmaticky namluvil mladší sestru zemřelé, aby děti nedostaly macechu. Nově narozené děti pak žily v domácnosti jako sourozenci, ale zároveň byli polo-bratranci.
V další větvi vdova s dcerou a starším synem synáčka rozmazlovala, protože to byl přeci MUŽ, kdežto dcera byla doma na veškerou práci a tvrdou dřinu. Když se chalupa začala rozpadat, syn přizval kamaráda, se kterým domek slepili zas trochu dokupy a protože chudé vdově bylo blbé cizímu chlapci za práci nezaplatit, tak mu vnutila namísto odměny za manželku dceru ( s vidinou, že zabije dvě mouchy jednou ranou a holka na vdávání nezbyde na ocet). Dcera onoho kamaráda za muže nechtěla, ale musela poslechnout matku, rodiče byli nezvratná autorita a nikde jinde oporu a zázemí neměla. Z hocha se po svatbě vyklubal despota a domácí násilník (snad i sexuální - prostě dát muži se bralo v té době za manželskou povinnost a souhlas nebo názor ženy ho nezajímal).