Binturongg |
|
(23.2.2016 19:18:20) Potřebovala bych poradit nějaké klasiky - prozaiky i básníky, kteří se ve svých dílech zmiňují o těchto obdobích. Nemyslím popis zvyků, spíše báseň nebo nějaká úvaha...
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(23.2.2016 19:33:41) Mám knihu Český rok a tam jsou teda jen básně lidové z různých koutů republiky.
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 20:48:10) margotko - dík, to máme taky. Potřebuju konkrétního autora, který o tomto období píše jinak než jako o popisu lidových zvyků...
|
Vaitea |
|
(23.2.2016 20:52:07) ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha : Vyšehrad, 1998.
Píše wiki, ale to asi nechceš, viď ? Ale mohly by tam být nějaký odkazy.
|
|
Vaitea |
|
(23.2.2016 20:55:52) A ještě jsem našla tohle :https://theses.cz/id/fs68re/MASOPUST_VE_STAR_ESK_LITERATUE___.pdf
|
Monty |
|
(23.2.2016 20:57:20) Vaiteo, teď to chci vkládat!!!
|
Vaitea |
|
(23.2.2016 21:00:54) Nojo Monty, Ty jsi profík. Já jsem...takovej ten štěstí přeje úplnýmu joudovi. Mě pomohl Google 😉
|
Monty |
|
(23.2.2016 21:08:26) Vaiteo, chtěla jsem si ověřit Chelčickýho a vyskočilo mi to na "Chelčický masopust".
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 21:15:12) Zrovna jsem to taky našla. Teď bych potřebovala ještě něco mladšího. 18., 19. století.
Neříkejte mi, že o tom nikdo nepsal, protože to od středověku všichni kritizovali?
Neb w tento czas zlym obyczegem tak rozpuffczeny wyecze gfu lydee oplynvly w hrdofty, w obzerftwij, w marneho wefelee rozpuffczenij a w puftotye, w fmylftwye y w mnoho hrzyeffyech, gesto yako wzteklij potoczy prudczy trpoczije lyd w horkzke morze, a ktoy ten, by as a koblijzkem nefnyedl wijecze, nezli gyndy? ktoy ten, by w marnem wefelij tohoto hodu newzhledl wffetecznye?
J. Straka, Řeči nedělní a sváteční, s. 227.
Tomáš Štítný ze Štítného
Ó, běda bláznivým masopustníkóm, jenž, zapomenúce na dobrodienstvie tak velikého, i dadie sě k marnostem, jimiž sě posmievají svému otci! [...] A masopustníci pójdú k smilství, obžerství, k bláznovství a k své duše zahubení. Proč? Neb jeho svatému čtení nerozumějí, to věz, že, ač slyšie a tělestně rozumějí, ale v duši míle nepřijímají.46 J. Hus, Česká nedělní postila, s. 132-133.
Ale že gest to znamenite, že to cžtenie o vmucženij Kryftowu cžtu w mafopuftnij nedieli, kdežto naywiece krzeftiane neprawij Krifta krzižugij, gemu fe ruhagij a na geho vmucženie owffem nepamatugij. Nebo diabel zapali ten lid yako pecz we mnoha wztekla blaznowftwie, w fmilftwie, w obžerftwie, w opilftwie, w marne wefele, w neftydate rozpufftienie, giž za prawo na mafopuft vwedene. […] Ale kniežij, opuftiwffe prawdu zakona božieho, giž podle obycžeguow zamyfflenych a mrtích prowolawagij gedny cžafy k hrzeffeni a druhé ku pokani: Mafopuft, aby y s nimi w obžerstwie a w ginych ohawnostech iako pohanftvo bez ftudu trwali.48 P. Chelčický, Postilla, s. 223-224.
Bylo jednoho zimního času vo masopustě, kterýžto čas lidé bohatí i chudí obecně nad jiné časy veseli bývají, spolu se radujíce jedni s druhými, že mnozí celý rok se viděti nemohú až na ten čas. A tu spolu mají utěšení a sobě se zakazují na celý rok, což milosti v světě mladým lidem přísluší. A také toho času i baby některé, netoliko mladé pěkné paní, vesely bývají, nemohú-li jináč, ale kožich na ruby obrátíce chodí, aby vždy jim směšno bylo.51 Rozprávka o jedné pěkné paní jménem Salomeny a o jejím velmi netrefném manželu. In: Spisování slavného frejíře, s. 114.
Masopust jest věc pohanská, vloudila se do křesťanstva skrze Antikrista zlého, bezbožné nálezky jeho. Jestiť peklo i pro něho. Hrozná pokuta takových masopustníkov bezbožných! Toho šatan potvrzuje, tím všecko zlé provozuje. Opovrzmeš Masopusta, přidržme se Pána Krista, abychom rozkoše věčné dostali v slávě nebeské. Amen. M. Dačický z Heslova, Prostopravda, s. 59.
|
Monty |
|
(23.2.2016 21:18:07) Bin, myslím, že v 18. a 19. století už na to po stránce náboženský dost srali a byla to primárně lidová veselice. Průvod s maškarama, opilství etc. Kdo by to v tý době tepal?
|
Vaitea |
|
(23.2.2016 21:26:45) že v 18. a 19. století už na to po stránce náboženský dost srali a byla to primárně lidová veselice. , to říkám profík
|
Monty |
|
(23.2.2016 21:30:03) Vaiteo, tak minimálně asi nikdo neměl moc potřebu se vůči tomu vymezovat, no. A Češi byli celkem nábožensky vlažný, rituály se dodržovaly, ale spíš na úrovni tradice po předcích než nějakýho náboženskýho entuziasmu... v 18. a 19. století už by se Hus moc nechytal.
|
Vaitea |
|
(23.2.2016 21:32:34) Já to chápu Mně se to Tvoje vyjádření líbí.
|
|
|
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 21:31:00) Souhlasím s Tebou, Monty i se souhlasem Vaitey - takže se ptám - kde jsou tedy veselé básně a eseje o masopustu a totéž v pochmurnějším duchu o Škaredé středě a postím období? Kde? He?
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 21:34:44) Šmarjá, co jsem to za vola - zmotat Popeleční a Škaredou středu! Ale význam zůstává
|
|
Monty |
|
(23.2.2016 21:43:17) Bin, projdi si nějaký ruralisty. Ve městech to nebývalo až tak veselý. Městskej pisálek kolikrát žádnou maškaru za celej život ani neviděl. Vím, že o masopustu psal Lada v Kronice mého života, ale to je taky víceméně popis toho, jak blbnuli a chlastali. Holeček asi taky něco bude mít, možná Deml? Mrštíkové? Nováková? Ber to podle toho, kdo měl vztah k venkovu a o venkovu psal... ovšem jestli to budou filozofický úvahy, za to ruku do ohně nedám.
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 21:47:53) Monty - ...jsem s tím Nerudou nebyla tak daleko - ještě jsem to nečetla, ale později přečtu. Neznáš to?
http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/osobnost/neruda/n09.htm
|
Monty |
|
(23.2.2016 21:51:06) Bin, neznám, starej antisemita Neruda není zrovna můj největší oblíbenec.
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 23:12:34) Antisemita byl tehdy kdekdo, jen to o sobě nepsal - slušelo se to na slušného křesťana být antisemita... Vidíš, nikdy mě nenapadlo, že Neruda je jeden z mála autorů, resp. umělců obecně, u nichž dokážu oddělit dílo a osobnost. Asi proto, že to tehdy nebylo fakt nic divného - kormě toho byly v hledáčku poctivých občanů všichni odlišní, nejen nábožensky. Židé, cikáni, machometáni, Turci (Máš rád Turky? No, máš rád ty pohanský psy? )... Slovani byli sice všichni bratři, ale jak se někdo vzal "Krobota", byl v mnohých očích divný atd.
Kdybych měla pitvat každého autora 19. století skrzevá jejich nesnášenlivost, nemůžu to číst - a že od mládí skoro nic jiného nečtu
|
Monty |
|
(23.2.2016 23:22:05) Bin, chtěla jsem to zmínit, ale zas tak rýpavý typ nejsem. Nemám s oddělováním autorů od děl zas až takový problém, pár věcí od Nerudy mám ráda a občas se k nim vracím, jen to není můj největší oblíbenec, od kterého bych četla, co mi přijde pod ruku...
|
Binturongg |
|
(24.2.2016 0:58:25) Jasně, mám to podobně - tedy ne s oddělováním, ale s Nerudou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(23.2.2016 19:34:26) Hanýžka a Martínek?
|
Monty |
|
(23.2.2016 19:38:42) Kudlo, tam budou ty zvyky a to Bin nechce. Mám pocit, že něco o masopustu psal Hans Sachs, ale to zas není česká literatura.
|
|
|
Kudla2 |
|
(23.2.2016 19:44:08) http://www.arta.cz/index.php?p=f10085cz
co třeba toto?
|
|
ET | •
|
(23.2.2016 19:54:10) Zkusila bych básnickou tvorbu Bohuslava Reynka, bohužel nemám konkrétní báseň, ale jsem si zcela jistá, že postní období bude v jeho tvorbě zmíněno.
Stačí-li i krátký úryvek, tak zde je báseň Popelec od Karla Křepelky:
Popelec
I zmarnění může být marnivé A lhostejno je zda popel je z jívového klestí či z větví po průklestu stromu To jen čas nelásky tak odere nás A k ohni popel vrací se domů
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 20:46:45) ET - jo, dík, to vypadá zajímavě!
|
|
|
Kudla2 |
|
(23.2.2016 20:42:55) Sedlák sedláka na Masopust zuve
Masopust juž nastal, hrom by doma zůstal, půjdeme do krčmy spolu, posadíme se tam k stolu, však budem mít, hojně co pít. Krčmář zabil svini předevčírem na síni, nadělal jitrnic dosti, maso vepřový pro hosti, udí, vaří, peče, smaží. Cera krčmářova, Kača kotlářova strojej odvařku s pernikem, skopový maso s kolníkem, též kyselý dej nám zelí. Pojďme hodovati, krk proplachovati, budeme do lehu píti, ty tři dny se dobře míti, bude dílo, až hned mílo. (Podle CD skupiny Ritornello Masopust juž nastal, 1998)
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 20:46:17) Kudlo - dík, ale to jsou všechno vlastně zvyky a obyčeje - tedy i ty písně a Baara znám v podstatě nazpaměť Špatně se popisuje, co potřebuju, tradice mám celkem "zmáknuté" - myslela jsem spíš něco jako:
Jan Neruda - Popelec
Karel Čapek - Mým čtenářům o čase masopustním
(vymyšleno, nic takového nenapsali, je to jen příklad)
nebo tak něco
|
|
|
Kudla2 |
|
(23.2.2016 20:44:22) Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu: proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali poznovu?
V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli pospolo: dříve, než se rozejdem, ještě sobě připijem poznovu.
(lidovka)
|
|
Kudla2 |
|
(23.2.2016 20:54:01) Popeleční středa 1. března 2006 v 11:19 "Jestliže slovo ztracené je ztracené a promarněné slovo promarněné jestliže neslyšené, nepronesené slovo je nepronesené a neslyšené; tiché je slovo nepronesené, to Slovo neslyšené, to Slovo beze slova, Slovo uvnitř světa a pro svět; a světlo zazářilo v temnotách a proti Slovu svět neustálený ještě stále kroužil kol středu mlčícího Slova." "Na prvním otočení druhých schodů obrátil jsem se, uviděl jsem dole ve změti na zábradlí vlastní postavu jak v páchnoucím a parném vzdušném proudu zápasí s ďáblem schodů, který zoufalství s nadějí nosí v tváři plné svodů." T.S.Eliot: Popeleční středa
|
|
Monty |
|
(23.2.2016 20:55:39) Hus psal o masopustu. A asi i Chelčický. Ale taky nevím, jestli ti to bude k něčemu dobrý.
|
|
Binturongg |
|
(23.2.2016 21:16:22) Buchli - ne, nebylo. Tam jsem i odpovídala - to přesně nechci
|
|
|