| espr | 
 |
(3.4.2015 11:28:23)
Prosím o názor na to jaké mohou být mega školy. Máme na výběr mezi školou kde je v každém stupni jedna třída (takže i jedna třída prvňáčků) a školou kde je šest prvních tříd. Vůbec si neumím představit školu kde je v každém ročníku pět až šest tříd , takže škola kde je zhruba 1 200 žáků.
Jak se učí na takové škole? Je to výhoda, že mega škola má více peněz, vybavení typu moderní tělocvičny se vším možným, dobře vybavené jazykové a počítačové učebny, a většinou je přidružená i základní umělecká škola, atd?
Mega školy mají výchovné poradce, poradce na šikanu, zúčastňují se všelijakých olympiád a soutěží(matematické, fyzikální, výtvarné, ...), mají například spřátelené zahraniční školy na výměnu a dopisování......prostě mají spoustu aktivit, které menší školy nemají. Ale zase mi přijde , že na malé škole třeba 15 dětí ze třídy se (tj. 50 % žáků) se zapojí do nějaké aktivity, byť malého významu, kdežto na těchto školách sice mají hodně aktivit , ale zapojí se třeba jenom 5 dětí ze třídy (takže z ročníku třeba 30 dětí, na víc taky není kapacita).
Zajímavé musí být i organizace plaveckých a lyžařských kurzů pro 6 tříd v ročníku.
Sama jsem silný ročník ze sedmdesátých let, ale tohle si teda neumím představit. za nás byla tak max. třída "C", sem tam "D"..........ale "F"????
Prostě by mě zajímalo jak se učí a i jak se studuje na takovýchto velkých školách. Všem děkuji za jakýkoliv názor.
|
| Ira+M(2/02)+K(1/04)+M(2/07) | 
|
(3.4.2015 11:47:20)
No, my tady také měli na výběr a zvolili odloučené pracoviště větší školy, kde je pouze první stupeň - čili pouze pět tříd. ... Hodně jsme přihlíželi k tomu, že syn nemá rád kolem sebe davy lidí, hluk atd.... Jsme s výběrem spokojeni, na škole se všichni znají, nehrozí nějaká anonymní šikana atd... Soutěží se také účastní... I gymnázium jsme hledali menší...
|
|
| *Aida* | 
|
(3.4.2015 11:52:28)
Na prvnim stupni, kde ma kazda trida svou ucitelku/ucitele, bych jeste nevidela tak velky problem. I kdyz treba jidelna bude dost narvana.
Moje deti presly na druhy stupen na mega skolu, kde je v kazdem rocniku 240 deti. Popravde je to uplne strasne. Ucitel vidi dite treba dve hodiny tydne, vubec si ho nepamatuje (pochopitelne), cokoliv individualne zorganizovat je nemozne... Syn to nedal a je ve specce, ale dceru jaksi nemam kam prendat, protoze vsechny skoly jsou takhle velke.
|
|
| Renka + 3 | 
|
(3.4.2015 12:11:46)
Já sama chodila do mega školy, tenkrát byly první třídy A-I, takže 9 prvních tříd. Ještě nás tam bylo kolem 30. Přežila jsem to, ale sama jsem ráda, že moje děti chodí do malé školy. Myslím, že jsou i malé školy vybaveny dobře, my máme úplnou mini školu, 50 žáků na prvním stupni a nemůžeme si stěžovat ani na vybavení ani na výuku.
|
|
| PJana |
|
(3.4.2015 12:13:33)
Jednoznačně bych volila menší školu. Synové chodili do školy, kde byla v každém ročníku jedna třída přibližně o 20 dětech. Všechny děti se ve škole znaly (myslím např., že prvňáci znali deváťáky a na ulici se zdravili), znali učitele. Neexistovala šikana. Škola je dobře vybavená. Soutěží se zúčastňuje také, to je spíš o učitelích, než o velikosti školy.
Nevýhoda malé školy se může projevit na druhém stupni. Když onemocněl učitel, obvykle ho neměl, kdo zastoupit ve stejné kvalitě (pouze 2 učitelé s aprobací na konkrétní předmět). Naštěstí učitelé dlouhodobě nepřítomní nebyli, tak se to syna nedotklo.
|
|
| Kamisi | 
|
(3.4.2015 12:21:51)
Zažila jsem školu, která měla 3 třídy v ročníku, takže poměrně velká a byla moc fajn svým přístupem. A taky několik škol, které měly jen 1 třídu v ročníku a byla to hrůza.
Je to o lidech, jen a jen o lidech a jejich přístupu. Moje zkušenost je taková, že podstatná je osobnost ředitele, podle svých představ si on vybírá učitele a podle toho se odvíjí komunikace a přístup ve škole.
|
| úča | •
|
(4.4.2015 0:02:18)
Jj, přesně tak.
Vybavení je podružná záležitost a podle "poradce pro šikanu" bych se nerozhodovala vůbec.
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(3.4.2015 12:23:29)
Měli jsme na výběr obrovskou školu nebo miniškolu a pár dětmi. Vybrali jsme tu druhou a nelitujeme. U malých dětí je osobní přístup a skoro rodinné prostředí daleko důležitější než poradci pro všechno možné a hromady aktivit.
|
|
| Berengarie | 
|
(3.4.2015 12:40:12)
Intuitivně bych se přikláněla k menší škole, kde bych očekávala individuálnější přístup k dětem a přátelštější a komorní atmosféru. Ale záleží na osobnosti ředitele a s tím související výběr učitelského sboru. Znám dost zblízka jednu malou školu, která je prakticky ve všech ohledech naprosto tragická. A je to dáno ředitelem, všechny ostatní problémy už jsou jen následkem.
|
|
| HelenaPa | 
|
(3.4.2015 12:40:45)
Hele, já když byla prvňák (1981), byli jsme 1.G. O rok později jsme do školy chodili na směny (ranní/odpolední), protože prvňáků bylo po 1. K.
Ale k věci - učila jsem na základce, kde bylo přes 1000 dětí i na malé, s jednou třídou v ročníku. Pokud si mohu vybrat, jednoznačně volím tu menší.
1) Učitelé tam každého znají, víc o něm vědí, líp se mohou přizpůsobit potřebám žáka. Na velké škole jsme nevěděli nic, co rodiče nepovažovali za důležité říct. Rodiče ani tak nespolupracovali jako na malé škole. Zatímco malá školička byla víc drbárna, ale myslím, že ku prospěchu dětí. Třeba se ke mně přitočila kolegyně a říkala něco jako "Hele, rodiče od Vojty z mé třídy se nejspíš budou rozvádět, tak ho prosím tě moc nedrť, má toho doma dost." A já jsem věděla, že konverzovat s ním anglicky na téma "My family" je prostě nějakou dobu tabu.
2) V menším počtu žáků je na všechno tak nějak víc vidět. Takže když byl nějaký průšvih typu náběh na šikanu, snáz se to utnulo v začátku.
3) V menší škole se i žáci líp chovali. Neumím úplně vysvětlit proč, ale když jsme někam přijeli na výlet / lyžák, tak si majitelé ubytování k nám chodili libovat, jak jsou děcka hodný a ať určitě přijedem ještě někdy, že tak hodný děcka dlouho neměli.
4) Malá škola nebyla tak dobře technicky vybavená, jako ta velká, ale mám pocit, že to kolegové hodně doháněli vlastním nadšením.
5) I na malé škole jsme se podíleli na mezinárodní spolupráci, jezdili do ciziny v rámci projektu Comenius. Děti měly možnost účastnit se různých olympiád a soutěží.
|
| espr |
|
(3.4.2015 15:03:33)
Páni první "G"..... a ještě raní a odpolední vyučování...no to je fakt mazec.......když vidím tem vývoj v prstenci kolem Prahy tak možná tento model za rok za dva některé školy asi taky zavedou.
Hm to je pravda, to mě vůbec nenapadlo,že až budou mít po páté třídě na každý předmět někoho jiného tak při šesti třídách učitel vůbec netuší koho zkouší nebo koho učí...myslím tím jednotlivce .......no možná je to ale i výhoda, odpadá takové to "no ona je jedničkářka, dneska jí to nejde tak za dvě místo za tři" nebo "tohle je ten sígr PetrPavel moc mu to ZASE nejde".
|
|
|
|
Bohužel, zvláštní forma šikany jde bujet i na těchto pidi školách, máme učitelku, která má svou úplně první třídu, a dost se v tom plácá. Nedokáže si ukočírovat ani těch pár děcek ve třídě, a třídní schůzky spíš svoláváme my rodiče než ona. Ale stále lepší než mega škola, Dcerka si ale přeje chodit do mega školy, přála bych si, aby si to aspoň na týden zkusila :)
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)