Monty |
|
(16.3.2015 19:53:24) Na MyHeritage se mi podařilo překročit 1000 dohledaných příbuzných s nejstarším záznamem z roku 1610 a ráda bych se s vámi podělila o některé statistiky, které MyHeritage generuje. Z větší části se ale jedná o údaje mezi léty 1780 - 1910.
Průměrný věk při vstupu do manželství: muži 27,2 ženy 24,2
Nejvyšší věk při uzavření manželství (TOP 5): muži - 64, 49, 44, 42, 40 ženy - 49, 45, 40, 39, 39
Nejnižší věk při uzavření manželství (TOP 5): muži - 17, 17, 19, 19, 21 ženy - 16, 16, 16, 17, 17
Největší věkový rozdíl: muž starší o 18 a 17 let žena starší o 12, 8 a 7 let
V procentech: manžel o 10 a víc let starší - 9% manžel o 5 - 9 let starší - 26% manžel o 1 - 4 roky starší - 35% stejný věk - 9% žena o 1 - 4 roky starší - 12% žena o 5 - 9 let starší - 6% žena o 10 a více let starší - 1%
Počet dětí v rodinách: průměr 1,8
Ve 373 rodinách 0 dětí - 21% 1 dítě - 52% 2 děti - 5% 3 děti - 7% 4 děti - 3% 5 dětí - 3% 6 dětí - 2% 7 dětí - 2% 8 a víc - 4%
Nejvíce dětí v rodině: 12, 10 a 10
Průměrný věk při narození dítěte: muži 33 let ženy 28 let
Procentuelně: muži do 20 let: 1% muži do 30 let: 33% muži 30 - 40 let: 45% muži nad 40 let: 21%
ženy do 20 let: 4% ženy do 30 let: 51% ženy do 40 let: 38% ženy nad 40 let: 6%
Nejvyšší věk při narození dítěte (TOP 5): muži - 56, 55, 52, 50, 50 ženy - 46, 45, 44, 43, 43
Nejnižší věk při narození dítěte (TOP 5): muži - 15, 20, 20, 21, 22 ženy - 17, 17, 18, 18, 18
Největší věkový rozdíl mezi sourozenci: 24 let, 22 let, 22 let
Nejmenší rozdíl mezi sourozenci: dvojčata, 15 měsíců, 22 měsíců
Průměrný věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším dítětem: 9, 9 let
< 1 (1%) 1-2 (7%) 3-4 (16%) 5-6 (18%) 7-9 (11%) 10-14 (22%) 15-19 (16%) 20+ (10%)
|
jentak | •
|
(16.3.2015 19:57:14) Tam jsou děti přeživší do určitého věku nebo děti narozené živé či mrtvé.
|
Monty |
|
(16.3.2015 19:58:45) jentak, mrtvě narozené jsem nezapisovala. To vysoké číslo jedináčků fakt není "směroplatné" - u vzdálenějších příbuzných jsem nezapisovala všechny potomky.
|
Kreaty |
|
(16.3.2015 20:11:07) pak že sociologie a statistika je nezajímavá věda, je to hodně zajímavé!
|
|
Filip Tesař |
|
(17.3.2015 8:43:49) Ve starších dobách (místy prej ještě v první polovině 19. století) se nezapisovaly dokonce ani děti do několika měsíců až roku po porodu, pak se zapsaly jako mrtvě narozený. Prostě věková skupina, u který byla největší úmrtnost, se brala zvlášť.
|
|
|
|
Mikita.miki |
|
(16.3.2015 20:14:08) teda moc nadšený šiřitelé svých genů nejste je to zaímavý, především tou mírou, jakou se to vůůůbec nezměnilo do dnešních dní, prostě různorodá společnost, ty čísla by nebyly nijak divný ani kdybys udělala takovou statistiku na paneláky okolo a prohodila to
|
Monty |
|
(16.3.2015 20:15:50) Mikito, proto jsem to sem dávala - aby bylo jasnější, že to v minulosti nebylo v podstatě v ničem "jiný" než dnes.
Za ty jedináčky se omlouvám, už to nejde zpětně změnit.
|
Mikita.miki |
|
(16.3.2015 20:19:51) u nás sou to samý 3 a více dětí, ale to jen tak sto let zpět, rodokmen ještě v rukách nemám, dělá ho sestřenka, ale u nás sme šiřitelé zase nadšený a pak si všichni ťukaj na čelo, že mám 3 děti... mimochodem i ti, co ty 3 měli taky
|
|
Albar |
|
(16.3.2015 20:31:16) Ti jedináčci mě taky zarazili, ale je to zajímavé čtení
|
|
|
|
Mapat |
|
(16.3.2015 20:26:42) Monty: a jaký byl v té době průměrný věk? Dnes mne v článku na Novinkách zarazila informace, že "...V polovině 18. století se lidé průměrně dožívali 25–28 let, v polovině 19. století více než 30 let, na začátku 20. století více než 40 let...". Tomu se nějak zdráhám uvěřit.
|
jentak | •
|
(16.3.2015 20:28:20) No jo, jenže tento věk statistiky snižovala vysoká dětská úmrtnost.
|
Mapat |
|
(16.3.2015 20:35:06) To asi ano. V tom případě je použití taková statistické informace úplně irelevantní - bylo to v článku o výminkářích, s tím, že průměrný věk byl takto nízký, takže výminkáři nemuseli být žádní věchýtci.
|
Uarda |
|
(16.3.2015 20:45:31) Mapat, já jsem získala představu, že výminkářem se člověk vlastně stával velmi brzy. Jakmile dospěl nejstarší syn, byl čas jít na výminek. Takže výminkáři bylo často kolem 50 nebo i méně, pokud se toho výminku dožil. Takový sedlák vlastně nejdřív převzal grunt po otci, tím se zadlužil (neb musel vyplatit sourozence, zvlášť když jich měl hodně), nějakých dvacet let splácel nejrůznější závazky včetně výminku rodičům, a pak šel do důchodu. Uteklo to hrozně rychle.
|
Stáňa * |
|
(16.3.2015 20:50:39) Ano, nedávno jsem měla v ruce dokument z roku 1890 o převodu gruntu na staršího syna sepsaná právníkem.
"Výminkáři" měli ještě 16letého syna, takže nemohli být moc staří. Vymiňovali si např. 1/4 veškerého ovoce, xy litrů hrachu, čočky, obilí, otopového dřeva, užívání sklepa, zadní místnosti atd.
|
|
Monty |
|
(16.3.2015 20:54:42) Uardo, tak ono v méně majetných rodinách často ani nešlo, aby šel relativně mladý "prarodič" na výminek, takže v těch 50 letech jich hodně ještě pracovalo - být výminkář byl v podstatě luxus, mnoho starých lidí dožívalo na pozici "žebráků", a to někdy i synové/dcery ze statků. Stačilo, aby se neoženili/neprovdali a dožili se věku, kdy už nemohli pracovat. To se ve starých záznamech také objevuje dost často.
|
Uarda |
|
(16.3.2015 21:08:52) Jistě, pišu o sedlácích na gruntech. Chalupníci, zahradníci, domkáři, podruzi, to byla jiná sorta.
|
|
|
|
enny |
|
(17.3.2015 0:30:33) Pokud já vím, tak by tam neměla být úmrtnost novorozenecká a do jednoho roku.
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(16.3.2015 20:34:07) Tak toho není moc vidět, ale věk dožití je i v současnosti mezi 40 a 80 lety podle regionu, ostatní si domyslete.
|
|
|
Uarda |
|
(16.3.2015 20:32:20) Nízký průměrný věk v 18. a ještě v 19. století odpovídá vysoké mortalitě vyrovnávané vysokou natalitou. Lidé, kteří dožili dospělosti, se zpravidla dožívali vyššího věku než průměrného. V historické demografii jsme se dokonce učili, že v době černé smrti 1348 byl průměrný věk 17 let.
|
|
Monty |
|
(16.3.2015 20:34:18) Mapat, kdo přežil první rok života, měl zcela reálnou šanci dožít se 70 a více let. Moment, zkusím najít statistiky věku.
|
jentak | •
|
(16.3.2015 20:36:29) Tak věk dožití taktéž ovlivňovaly války a pak také úmrtnost při porodu. ale oni to tak nebrali, bůh dal,bůh vzal.
|
|
Monty |
|
(16.3.2015 20:37:31) Tak bohužel to nemůžu oddělit od těch dětských úmrtí. Každopádně nejvyšší věk dožití je u mužů 98, 96, 90, 90, 88 a u žen 86, 85, 85, 83 a 83. Když pominu dětskou úmrtnost a úmrtí při porodech, bylo to plus mínus stejné jako dnes - naprostá většina lidí umírala ve věku 60+
|
Mapat |
|
(16.3.2015 20:42:51) Monty díky. Myslela jsem si to, že to nebude extra velký rozdíl oproti dnešku. Při čtení článku mě s ohledem na obsah nenapadlo, že by se oháněli jen statistickým číslem bez zohlednění dětské úmrtnosti, ta informace pak neměla vůbec žádný smysl. Každopádně údaje z minulosti jsou hodně zajímavé.
|
Monty |
|
(16.3.2015 20:50:41) Mapat, no, není - když si projdeš ty úmrtní matriky a odmyslíš si úmrtí novorozenců a dětská úmrtí na choroby typu záškrt a neštovice, je to v podstatě totéž, jako dnes. Ještě tedy odečti souchotiny, na ty se už taky dneska moc neumírá.
|
Stáňa * |
|
(16.3.2015 20:53:54) Na souchotiny zemřela teta mého otce - nakazila se od svého snoubence. Bylo to kolem roku 1930.
|
Lída+4 |
|
(16.3.2015 20:57:31) Jo, ve třicátejch letech na souchotiny umřel bratr mý babičky - ve 23 letech.
|
Albar |
|
(16.3.2015 21:02:07) Dědovi na ně umřela umřela první žena, někdy v padesátých letech. Nevím přesně kolik měla let, ale byla dost mladá zbyla po ní malá holčička.
|
Lexi. |
|
(16.3.2015 21:11:25) v 50-tých letech onemocněla tuberkulózou moje babička. Byla v nějakém plicním sanatoriu a pak pro ni děda sehnal na černém trhu penicilín a ona se uzdravila.
|
jentak | •
|
(16.3.2015 21:13:58) Tak tato nemoc nikdy nebyla vymýcena, tudíž nemocní se objevují stále - jen mají větší šanci na uzdravení.
|
Lexi. |
|
(16.3.2015 21:22:19) "Tak tato nemoc nikdy nebyla vymýcena, tudíž nemocní se objevují stále - jen mají větší šanci na uzdravení"
- ano, vymýcena nebyla nikdy, ale v současnosti naštěstí není tak rozšířená jako byla dříve - doufejme, že to tak zůstane. Ani dnes není legrace, nakazit se TBC. Sice jsou antibiotika, ale léčení té nemoci je velmi obtížné a zdlouhavé.
|
jentak | •
|
(16.3.2015 21:34:07) Však jsem taky neřekla, že to je teď banalita.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lexi. |
|
(16.3.2015 21:02:34) "Každopádně nejvyšší věk dožití je u mužů 98, 96, 90, 90, 88 a u žen 86, 85, 85, 83 a 83." zajímavé že "průměrný" nejstarší muž byl o dost starší než "průměrná" nejstarší žena - dnes je to, řekla bych, spíše naopak
Ještě mě zaujal v zakládajícím příspěvku 15-ti letý otec - kluk byl čipera
|
Monty |
|
(16.3.2015 21:08:23) Lexi, mne taky překvapil. Narodil se roku 1859, jeho syn roku 1875, ono mu tedy byl už skoro 16, resp. 16 narozeniny slavil, když bylo jeho synovi cca 14 dní. K dítěti se přiznal a v 17 se oženil s matkou svého dítěte a měl s ní ještě další 4 děti. Mám pocit, že ten jeho prvorozený syn později odešel do Ameriky.
|
Lexi. |
|
(16.3.2015 21:15:49) "K dítěti se přiznal a v 17 se oženil s matkou svého dítěte" Hm, to je zajímavé, že se s ní oženil téměř až po 2 letech od narození prvního dítěte. Tehdy to jako svobodná matka / nemanželské dítě museli mít těžké. Nemáte k tomu nějakou rodinnou historku? A kolik bylo té matce v době narození prvorozeněte?
|
Monty |
|
(16.3.2015 21:20:26) Lexi, to není přímý předek, je to případ z přiženěné rodiny, takže historku nemám. Věk matky netuším, ale zkusím se podívat do oddací matriky z té obce. Moment.
|
Monty |
|
(16.3.2015 21:33:18) Tak je to jinak - ten sedmnáctiletý ženich byla jiná osoba. Tenhle mládenec měl opravdu syna v necelých (o fous) šestnácti, kterého přiznal. Matka dítěte byla stejně stará jako on. Ovšem vzali se až za sedm let po narození dítěte. Matka byla sama nemanželská, tak jí to třeba ani tak nepřišlo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vlad. |
|
(16.3.2015 20:40:01) Monty, zajímavé počtení
|
|
Uarda |
|
(16.3.2015 20:40:57) Monty, statistiky jsou rozhodně zajímavé. Já jsem se dočetla, že ve spektru mnou zkoumaných osob (jejich číslo si nepamatuji) se sňatky uzavíraly nejčastěji v neděli a v úterý. Taky zajímavý pohled do historie předprůmyslové společnosti. Nebo mě překvapil poměrně častý výskyt dvojčat, i mezi přímými předky. V příbuzenstvu z obou stran máme několikero dvojčat (vícevaječných), z nichž ovšem nikdy nepřežily obě. Při brouzdání v matrikách jsem potkala dokonce jedny trojčata, narozená začátkem ledna. No a jak se asi tak mohla jmenovat? Kašpar, Melichar a Baltazar!
|
|
Monty |
|
(16.3.2015 21:04:07) Ještě je celkem zajímavá statistika nejčetnějších křestních jmen - podotýkám, jde téměř výhradně o malé vesnice a menší obce v oblasti jihozápadních Čech (převážně Blatensko, Strakonicko, Klatovsko, okolí Nepomuku).
Ze 61 vyskytujících se mužských křestních jmen u 525 mužů
82x Josef 72x Jan 70x Václav 42x Vojtěch 47x František 22x Jakub 22x Matěj 20x Martin 15x Tomáš 10x Antonín 9x Petr 8x Emanuel 6x Vít 5x Blažej 5x Karel
Z 58 vyskytujících se ženských křestních jmen u 494 žen
146x Marie 88x Anna 43x Kateřina 37x Barbora 30x Josefa/Josefka 16x Terezie 13x Anežka 8x Růžena 8x Božena 7x Eva 7x Filomena 6x Františka 6x Magdalena 5x Dorota 5x Marie-Anna
|
Uarda |
|
(16.3.2015 21:14:35) Monty, víš, čím jsem se někdy bavila? Jak často záviselo křestní jméno na době, kdy se člověk narodil. Kolem 19. března se např. všichni kluci v dědině jmenovali Josef. Dokonce jsem na to vsadila, když jsem v rozmezí několika let hledala nějakého předka, konkrétně Bartoloměje, přednostně v srpnu - a byl tam!
|
Stáňa * |
|
(16.3.2015 21:15:55) Můj otec se narodil 17. března a hádej, jak se jmenuje?
|
|
Lexi. |
|
(16.3.2015 21:19:14) "Jak často záviselo křestní jméno na době, kdy se člověk narodil. Kolem 19. března se např. všichni kluci v dědině jmenovali Josef. "
Dřív byl takový zvyk, že se dítěti dávalo jméno podle svatého, který slavil svátek ve dni narození, křtin, nebo někdy poblíž. Proto tolik našich prarodičů mělo svátek a narozky pár dní od sebe
|
Jitusch* |
|
(17.3.2015 9:29:06) Takhle to má manželova maminka, narodila se 9.9. a jmenuje se Marie (12.9. svátek).
|
Epepe |
|
(17.3.2015 9:53:37) Moje babička se jmenuje Eva a narodila se 22.12. Celý život to považuje za další z křivd, kterých se na ní její matka dopustila.
|
|
Monty |
|
(17.3.2015 10:18:00) Tak si schválně projedu jeden rok. 1876, farnost Němčice Leden: František, Barbora Františka, Josef, Anna, Magdalena, Emanuel, Barbora, Josef, František Emanuel, František, Vojtěch, Marie, Josef, Anna, Josef Únor: Josef, Josef, Lidmila, Josefa, Josef, Marie, Jan Jakub, Marie, Kateřina, Anna Eva, Josef, Marie, Marie, Anna, Josef Beneš, Petr, Václav, Anna, Anna, Josef Březen: Josefa, Anežka, Marie, Anna, Josefa, Anna, Matěj, Marie, Barbora, Jan, Barbora, Anna, Josef, Anna, Barbora Duben: Josef, Emanuel Jan, Jan, Barbora, Anna, Josef, Anna, Barbora, Josef, Antonín, Anna, Antonín Jan a Anna Anežka (dvojčata), Vojtěch, Vojtěch, Vojtěch, Václav Vojtěch, Josef, Eduard, Josefa, Vojtěch Květen: František, Anna, Vojtěch, Josef, Anna, Marie, Anna, Vojtěch, Anna, Marie a Rosalie (dvojčata), Barbora, Václav Červen: Barbora, Marie, Josefa, Marie, Václav, Barbora, Jan Křtitel, Josef, Barbora, Jan Křtitel, Petr, Anna, Bohumil Petr Červenec: Antonín, František, Vojtěch, Jan, Anna, Alžběta, Máří Magdalena, Matěj a Josef (dvojčata), Jan, Anna Srpen: Leopold, František, Marie, Marie, Marie, František, Marie, Josef, Johana, Barbora, Rosalie Září: Václav, Barbora, Stanislav, Václav, Marie, Barbora Filomena, Josef, Václav, Josef Říjen: Marie, Terezie, Magdalena Marie, Anna, Václav, Kateřina, Johana, Anna, Marie, Vojtěch, Josefa, Emilie, Karel Listopad: Anna, Václav, Teodor, Kateřina, Martin, Vojtěch, Marie, Barbora, Karel, Leopold, Václav, František, Barbora Prosinec: Marie, František, Anna, Václav, Václav, Marie, Albína Marie, Alžběta, Marie, Václav, Johana, Vojtěch, Josefa, Marie
No... až na Jana Křtitele se v téhle farnosti na svátky moc nedalo. Vojtěch vlastně taky, ale ten se vyskytuje nějak kontinuálně.
|
Monty |
|
(17.3.2015 10:45:57) Chtěla jsem pro srovnání matriku nějakého města ve stejném roce, otevřela jsem Plzeň, ale je tam toho strašně moc, takže jen pro zajímavost vypíšu jména, která se na venkově prakticky nevyskytovala.
Markéta, Ida Marie, Vilemína Marie, Adolf, Bohumila, Viktor, Jaroslav, Thusnelda Josefina, Amalie, Edmund, Karel Otokar Julius, Jordan, Alois, Juliana, Julie, Jaroslav Pavel, Rudolf Jiří, Eduard Jindřich, Emmanuela, Bedřich Alexandr, Adolf Emil, Gustav Matěj, Vilém Albín, Zuzana, Ottokar, Klementina, Julie, Adolf, Aloisius, Mathilda, Milada Terezie, Heinrich Prokop Adalbert Alois Lebrecht (ovšem to je nějakej "von"), Berta Johana Emilie, Emil Raimund Josef, Vilemína Karolína Josefa, Ladislav, Ludmila, Adela Josefa, Augustin, Bronislava Františka, Rudolf Jan, Josef Oktavián, Albína, Matilda, Aloisie, Jindřich, Viktor Josef, Eduard a Adalbert (dvojčata), Richard, Břetislav František, Albertina, Milada Františka, Karolina Anna, Hermína Františka Valentina, Berta Julie Olga, Vilém Eduard, Anastasie, Miloslava Anna, Albertine Josefine Catharina, Hermína Terezie, Ferdinand, Róza, Alfred a Hermína (dvojčata), Alfred Josef Viktorín, Johanna Kateřina Zdenka, Václav Zigmund, Bedřich, Stanislav Štěpán...
A to jsem na konci dubna.
|
Monty |
|
(17.3.2015 11:13:23) Val, jj, vím, dokonce jsem tu jednou vypisovala jména s profesemi rodičů, myslím, že bych to ještě našla.
|
Monty |
|
(17.3.2015 11:15:23) Plzeň - město 1898-99
Teď to budu brát pro zajímavost postupně: jméno dítěte + jméno rodičů a povolání otce. Je to největší město, které jsem zatím našla digitalizované, takže mne to samotnou zajímá.
Antonín; rodiče Václav (konduktér c. k. dráhy) a Marie Jaroslav; rodiče Josef (tesař) a Anna Alžběta; rodiče Jan (nádeník) a Johanna Cecilie; rodiče Václav (nádeník) a Marie Josef Walter František; rodiče Josef (krejčí) a Františka Walter Pavel; rodiče Karel (kupec) a Žofie Karel; rodiče Alois (slévač) a Kateřina Emanuela; rodiče Josef (dělník) a Marie Marie; rodiče Václav (posunovač u dráhy) a Antonie Augusta; rodiče Alois (dělník) a Barbora Jaroslav; rodiče Václav (dělník) a Barbora Karel; rodiče Karel (zámečník) a Terezie Vilemína Marie; matka Barbora, služka (nemanž., otec neuveden) Anna; rodiče František Josef (hostinský) a Anna Jaroslav; rodiče Antonín (učitel) a Anna Alois František; rodiče František (úředník pojišťovny) a Antonie Josef; rodiče František (dělník) a Anna Augustin František; rodiče Josef (sluha v plynárně) a Terezie Josefa; rodiče Eduard (posunovač vozů) a Anna Věnceslava; rodiče František (kočí) a Františka František Jan; rodiče Rudolf Antonín (strojník) a Kateřina Markéta; rodiče Václav (kovář) a Majdalena Karolína Albína; rodiče Antonín (dělník) a Barbora Josef; rodiče František (dělník) a Anna Anna; rodiče Matěj (kočí) a Terezie Božena Marie Aloisie; rodiče Otokar (pekař) a Marie Adolf; rodiče Josef (sklepník) a Marie Milena Josefa; rodiče Vladimír Alexander (strojník) a Marie Božena; rodiče Josef (zámečník) a Aloisie Marie Filipína Anežka; rodiče Erhardt (tovární inženýr) a Augusta Anna; rodiče Václav (kolář) a Anna Božena; rodiče Josef (krejčí) a Marie Marie; rodiče Josef (vyrábitel droždí) a Barbora Marie; rodiče Jaroslav Augustin (řezbář) a Barbora Olga Františka; rodiče Václav (dozorce v c. k. trestnici) a Marie Marie; Alois (uzenář) a Marie Anna; rodiče Martin (krejčí) a Marie Albína Paula; rodiče Vojtěch (zámečník) a Majdalena Antonín; rodiče Antonín (nádeník) a Anna Marie; matka Anna, služka (nemanž., otec neuveden) Anna; rodiče Josef (nádeník) a Johanna František Josef; rodiče František (zřízenec u dráhy) a Marie Ignác Josef; rodiče Ignác (bednář) a Marie Ludmila; rodiče Ignác (strojník) a Leopoldina Jaroslav; rodiče Josef (brzdař u dráhy) a Anna Rudolf Ambros; rodiče Karl (c. k. profesor) a Ludmilla Růžena; rodiče Václav (kovář) a Terezie Vilém Viktorín; rodiče František (městský lékař) a Kristina Gilbert Jan Gustav; rodiče Gustav Vilém (c. k. profesor) a Anna Jaroslav; rodiče Václav (pokrývač) a Marie Jaroslava Anna; rodiče František (strojník) a Antonie Josef; rodiče Josef (dělník) a Emanuela Jan; rodiče Jan (nádeník) a Marie Richard; rodiče Vojtěch (skladník) a Kateřina Marta; rodiče Jiří (hostinský) a Anna Božena Albína; rodiče Vojtěch (konduktor) a Alžběta Marie; rodiče Václav (konduktor) a Marie Stanislav; rodiče Václav (nádeník) a Marie Valentina Františka; rodiče Alois (dělník) a Františka Jaroslav Vojtěch; rodiče František (tovární dělník) a Ludmila Eugenie; rodiče Karel (nádeník) a Anna
Celé téma tady: http://www.rodina.cz/nazor16339873.htm
|
Monty |
|
(17.3.2015 11:38:45) Val, moji předkové celkem hojně vystupovali i na vsi. Zrovna včera jsem volala na jednu matriku ohledně ověření údajů a paní matrikářka mi nahlásila, že u toho záznamu je také údaj o tom, že prababička s pradědečkem vystoupili v roce 1927 z církve. Našla jsem to u víc příbuzných a nejen příbuzných, po vzniku republiky to nebylo až tak neobvyklé - ale spíš mne překvapilo, že se poměrně dost lidí vrátilo zpátky po roce 1948, to pokládám za tu správnou revoltu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|